Dobrý den,
mám dva případy.
Syn (3R), horečka 39,6, 17x zvracel a neudržel v sobě ani lžičku čaje + průjem. 12 hodin už nečůral. V nemocnici jsem nejdřív dostala vynadáno, že jdu mimo pohotovost, že je až od 16h, když jsem se dočkala lékařky, tak nás hnala rovnou na příjem, ale tam jsem narazila. Starší dcera měla doma neštovice, takže syn byl v inkubační době. Odmítli nás přijmout a jediný nápad byl, že ho převezou do jiné nemocnice, jiného města na infekční, ale kámen úrazu byl, že beze mě! Prostě jsem ho tam měla nechat a odejít, s čímž jsem rozhodně nesouhlasila. Neuměla jsem si vůbec představit, že ho tam v tom stavu nechám, on si třeba bude rvát kapačku a oni ho ještě připoutají. Dopadlo to tak, že nás poslali domů, dostal čípek na teplotu, a to bylo vše i v takovém hrůzném stavu, jako byl.
Rozumíte tomu?
Druhý dotaz se zase týká dcery. V noci měla záchvat. Do nemocnici s ní musela jet babička (moje matka) - já nemohla od mladších dětí. Tam jí řekli, že zákonný zástupce by měl mít hospitalizaci zdarma (do 6 let), ale ona, že není zákonný zástupce a tak že aby tam mohla zůstat, musí zaplatit nadstandard.
Byla to jediná možnost, jak mohla babička u dcery zůstat.
Jak tyto případy chování nemocnice hodnotit, je to na stížnost?
Díky moc
zobrazit odpověď na tuto otázku
Emily 8.5.2017