Zdravotnická dokumentace
Každý poskytovatel zdravotních služeb je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci o svých pacientech. Pacient má právo znát informace, které obsahuje zdravotnická dokumentace vedená o jeho léčbě. Může do dokumentace nahlédnout nebo si vyžádat její kopii. Nahlížení do dokumentace je možné po domluvě se zdravotníky a v jejich přítomnosti. Kopii dokumentace musí zdravotnické zařízení vyhotovit do 30 dnů ode dne, kdy o to pacient požádá. Za výpisy, opisy nebo kopie je možno po pacientovi požadovat úhradu, která nesmí překročit náklady spojené s jejich pořízením. Žádost o kopii dokumentace se podává ke zdravotnickému zařízení, které ji vede. Doporučuje se písemná forma žádosti, i když zákon tuto povinnost nestanovuje.
Vzor žádosti o poskytnutí kopie dokumentace.
Kromě pacienta má k dokumentaci přístup ten, koho určil jako osobu, jíž mohou být poskytnuty informace o zdravotním stavu, a osoby, které k tomu výslovně zmocňuje zákon. U osoby nezletilé či nezpůsobilé k právním úkonům to je zákonný zástupce (rodič, opatrovník). Přístup ke zdravotnické dokumentaci pacienta, který zemřel, mají osoby blízké, popřípadě osoby určené pacientem za jeho života jako osoby, které je možno informovat o jeho stavu.
Často kladené otázky
Zdravotnická dokumentace může být vedena v listinné a elektronické podobně, a to buď zároveň, nebo jen jednou z těchto metod. Některé zákonem stanovené údaje o pacientovi se mimo zdravotnické dokumentace zaznamenávají také do registrů, jež tvoří součást Národního zdravotnického informačního systému (NSIZ).
Může mi zdravotnické zařízení odmítnout některé informace z dokumentace poskytnout? zobrazit odpověď
Zákon říká jasně, že pacient má právo na veškeré informace z dokumentace. Jedinou výjimkou mohou být zápisy z psychologických vyšetření, kde v případě autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky má pacient nárok pouze na informace, jejichž obsahem je popis příznaků onemocnění, diagnóza, popis terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů.
Jak mám postupovat, když lékař na mou žádost o kopii dokumentace nereagoval? zobrazit odpověď
Pokud již uplynula lhůta 30 dnů, pokuste se lékaře kontaktovat a zjistit, proč vám dosud dokumentaci nevydali, a zároveň ho znovu o vydání dokumentace požádat. Jestliže vám zdravotníci i přes to odmítají kopii dokumentace poskytnout, můžete na jejich postup podat stížnost, nebo je možné se bránit také podáním žaloby k soudu.
Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o zdravotnické dokumentaci, se dokumentace uchovává minimálně po dobu 5 let. Tato minimální doba se má týkat pouze ambulantních vyšetření. Většinou se však jedná o dobu delší. Vyhláška například nařizuje registrujícímu lékaři uchovávat dokumentaci ještě 10 let od chvíle, kdy od něj pacient odešel nebo v případě lůžkové péče, musí její poskytovatel uchovávat dokumentaci pacienta 30 let od hospitalizace apod. Shodně je určena lhůta v případě úmrtí pacienta, kdy jsou poskytovatelé povinni uchovávat jeho dokumentaci ještě 10 let poté, co zemřel.
Pokud již dokumentace byla skartována, právo přístupu k dokumentaci nelze uplatnit.
Změnila jsem ošetřujícího lékaře, co se stane s mou dokumentaci? zobrazit odpověď
Zákon o zdravotních službách praví, že v případě změny ošetřujícího lékaře je dosavadní lékař povinen předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování všech zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Mělo by se tak dít zasláním výpisu ze zdravotní dokumentace či kopií zdravotní dokumentace celé. Naopak originál zdravotní dokumentace by v žádném případě neměl putovat s pacientem k novému lékaři, neboť předešlé zdravotnické zařízení má povinnost tuto dokumentaci uchovat. Zákon nestanoví lékaři žádnou lhůtu k tomu, aby informace předal, ale v zájmu zajištění péče by tak měl učinit co nejdříve.
Kdo mimo pacienta a jím pověřených osob může do dokumentace nahlížet? zobrazit odpověď
Zákon o zdravotních službách tyto osoby vyjmenovává. Jedná se především o lékaře a další zdravotnické pracovníky, kteří mohou do dokumentace nahlížet v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, dále pak např. o soudní znalce, revizní lékaře pojišťoven, pověřené členy České lékařské komory či dalších komor, členy znaleckých komisí, veřejného ochránce práv a některé další kontrolní orgány.
Je v pořádku, pokud za dokumentaci nemocnice požaduje úhradu 1 000 Kč bez ohledu na rozsah dokumentace?
zobrazit odpověď
Zákon připouští možnost, aby zdravotnické zařízení pořízení kopie dokumentace zpoplatnilo, po pacientovi ale může požadovat pouze náklady skutečně spojené s pořízením dokumentace. Ceník pořízení výpisu či kopie musí zdravotnické zařízení umístit na veřejně přístupném místě. Z tohoto hlediska by takto pevně nastavená částka mohla být u dokumentace menšího rozsahu nepřiměřená. Vzhledem k tomu, že dokumentace může být vedena v papírové i elektronické podobě, tvorba kopie tak spočívá ve vytištění dokumentů či vytvoření kopie na CD nosiči. To obvykle nebývá nijak nákladné.
Osobou blízkou je podle občanského zákoníku příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Osobě blízké můžou být ze zákona sdělovány informace o zdravotním stavu pacienta a může ji být umožněno nahlížet do jeho zdravotnické dokumentace (včetně pořizování kopií a výpisů), pokud právě zdravotní stav brání pacientovi (např. je v bezvědomí), aby ji k tomu výslovně určil. Samozřejmě za podmínky, že toto pacient již dříve nezakázal.
NZIS (Národní zdravotnický informační systém ) je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený k
- zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů, o zdravotnických pracovnicích
- vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich uvedených
- vedení Národních registrů poskytovatelů a zdravotnických pracovníků a zpracování údajů v nich uvedených
- zpracování údajů pro statistické účely a k zpracování různých šetření.
NZIS je de facto systémem který sdružuje a spravuje informace obsažené v:
- národních zdravotních registrech (Národní onkologický registr, Národní registr hospitalizovaných, Národní registr kloubních náhrad a jiné),
- Národním registru poskytovatelů,
- Národním registru zdravotnických pracovníků,
- Národních registrech podle zákona o transplantacích,
- informačních systémech infekčních nemocí vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
V čem se NZIS dle zákona o zdravotních službách liší od předešlé právní úpravy?
zobrazit odpověď
Současná právní úprava po novele rozšiřuje určení NZIS a kromě Národních zdravotních registrů předpokládá i existenci Národního registru poskytovatelů a Národního registru zdravotnických pracovníků.
Dle původní úpravy bylo možné také v registrech zpracovávat bez souhlasu subjektu jejich osobní a další údaje, tyto však byly přesně vymezené. V novém zákoně je oproti tomu rozsah zpracovávaných údajů rozšířen, dle něj se předávají i údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména:
- údaje socio-demografické a diagnostické
- údaje o osobní, rodinné a pracovní anamnéze pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu
- údaje o poskytovaných zdravotních službách pacientovi
- údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta.
Jedná se tedy o demonstrativní výčet, který je, oproti úpravě v zákoně o péči o zdraví lidu, rozšiřující a nelze úplně jasně určit, které všechny informace bude možné pod toto ustanovení podřadit. Zákon dále uvádí rozsáhlý seznam subjektů povinných poskytovat informace.
Osoby oprávněné pracovat s informacemi z NZIS jsou určeny přímo v zákoně o zdravotních službách. Jedná se o oprávněné pracovníky správce a zpracovatele registru, zdravotnické pracovníky, oprávněné pracovníky Koordinačního střediska transplantací a oprávněné pracovníky institucí, které jsou zákonem zmocněny k využívání dat z NSIZ.
Strany zastávající úpravu NZIS tvrdí, že tato pouze kodifikuje stav, který už existoval předtím. Odpůrci tvrdí, že rozsah sdělovaných dat překračuje potřebnou míru, zákonná úprava je příliš obecná a přenáší tak rozhodovaní o tom, jaká citlivá data budou sdělována na subjekt jiný, než je zákonodárce. Kritici dále tvrdí, že v zákoně chybí účelné a přesně stanovené postupy zpracovávání citlivých údajů občanů a také řešení otázky zabezpečení údajů. Až následná praxe nejspíš ukáže, jak bude staronový systém fungovat.
Právní předpisy
Úmluva o lidských právech a biomedicíně
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci
Zde naleznete znění všech předpisů platných v České republice. Do pole „Číslo předpisu“ zadejte např. „1/1993“ a program vyhledá Ústavu České republiky.
poslední aktualizace: 19.4.2017