Povinnosti lékařů

Lékař dítěte má ze zákona povinnost zajistit a provést povinné očkování u dětí, které má v péči, v rozsahu upraveném prováděcí vyhláškou.

Je také povinen hygienické stanici:

• neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování (podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek je povinen hlásit též Ústavu pro kontrolu léčiv),
• na její žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a datum očkování, trvalou kontraindikaci či imunitu vůči nákaze,
• umožnit zaměstnancům hygienické stanice nahlížet do zdravotnické dokumentace a pořizovat z ní výpisy.

Někteří lékaři v případě, že nemohou včas provést očkování u dítěte z důvodu, že jeho rodiče očkování odmítli nebo se je rozhodli odložit, hlásí tyto rodiny hygienické stanici. Takové jednání je však v rozporu s povinností lékaře zachovávat lékařskou mlčenlivost, protože zákon z ní nestanoví žádnou výjimku v případě neprovedení pravidelného očkování. Podle platných zákonů v takovém případě lékař může jednání rodičů oznámit jen orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pokud se domnívá, že jde o zanedbávání péče o dítě.

Pokud lékař nemohl splnit svoji povinnost dítě naočkovat z důvodu nesouhlasu rodičů, zbavuje se jakékoli další odpovědnosti tím, že rodiče o očkování poučí (viz blíže Poučení pacienta o zákroku) a vyžádá si od nich podepsání negativního reversu.

(aktualizováno v říjnu 2011)

Právní předpisy

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem

Zde naleznete znění všech předpisů platných v České republice. Do pole „Číslo předpisu“ zadejte např. „1/1993“ a program vyhledá Ústavu České republiky.