Omezovací prostředky

 

Pokuste se situaci probrat s vaším ošetřujícím lékařem. V případě nespokojenosti můžete například podat stížnost nebo se obrátit na soud. Více informací jak v podobné situaci postupovat naleznete v sekci Řešení sporů

 

Použití omezovacích prostředků musí být kontrolováno v pravidelných intervalech. Tyto intervaly stanoví jednotlivá zdravotnická zařízení ve svých vnitřních předpisech. Praxe zdravotnických zařízení v tomto ohledu není jednotná. Může se jednat například o intervaly 20 minut nebo intervaly stanovené rozhodnutím lékaře. Při kontrolách musí zdravotník vždy znovu zhodnotit nezbytnost použití omezovacích prostředků a případně využít prostředků méně omezujících.

 

Použití omezovacích prostředků by se mělo evidovat jednak ve zdravotní dokumentaci pacienta a zároveň v centrální evidenci zařízení. Záznam o použití omezovacího prostředku by měl obsahovat údaje o tom, kdo rozhodl o užití omezovacích prostředků, druh omezení, důvod použití omezovacího prostředku, dobu, kdy k omezení došlo, dobu ukončení omezení, frekvenci kontrol zdravotnickými pracovníky a lékařem a popis tělesného a duševního stavu pacienta v průběhu omezení.

 

V tomto případě je důležité rozlišovat o jaký způsob a jakou závažnost ohrožení se jedná. Nelze paušálně prohlásit, který prostředek je v hodný, a který ne, neboť toto vyplývá až z individuálních vlastností situace. Vždy je ale třeba volit takový prostředek, který co nejméně omezuje daného pacienta jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Jestliže pacient ohrožuje ostatní pacienty skutečně závažně, vhodným omezovacím prostředkem může být dokonce i izolační místnost. K tomuto řešení je však třeba sahat pouze v krajních případech.