Pitva

 

České právo rozlišuje čtyři druhy pitev:

• Pitva patologicko-anatomická: Tato se provádí za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení. Zákon vymezuje případy, kdy se vykoná povinně.
• Zdravotní pitva: Provádí se za účelem zjištění příčiny smrti u osob zemřelých mimo zdravotnické zařízení, nebo v něm náhlým úmrtím nebo sebevraždou. Zákon vymezuje případy, kdy se vykoná povinně.
• Soudní pitva: Provádí se při podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem. Nařizuje ji orgán činný v trestním řízení.
• Anatomická pitva: Tato pitva se vykonává k výukovým účelům, lze ji provádět, pokud byly splněny podmínky pro použití těla dle zákona.

S přijetím Nového občanského zákoníku panovaly kontroverze o tom jaké pitvy bude možno provádět i bez souhlasu zesnulého k tomu více viz zde. Nicméně na základě zákona o zdravotních službách je zřejmé, že předchozí souhlas zesnulého není nutný k pitvě patologicko anatomické, zdravotní a ani soudní.

 

 

U osob zemřelých ve zdravotnických zařízeních se provádí povinně pitva v případě:

• dětí mrtvě narozených nebo zemřelých do 18 let věku,
• žen zemřelých v souvislosti s těhotenstvím, potratem, porodem nebo šestinedělím,
• u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodu genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,
• u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s nimi, nebo při úvodu do anestézie,
• v případě úmrtí v souvislosti se zkouškou prostředku, přípravku, metod, které nebyly dosud v praxi zavedeny,
• odnětí orgánu nebo tkáně pro transplantaci.

Lékař soudního lékařství provádí pitvu povinně v těchto případech:

• náhlých úmrtí, jestliže při prohlídce nebylo možno zjistit příčinu smrti,
• násilné smrti včetně sebevraždy,
• podezření souvislosti smrti se zneužíváním návykových látek,
• smrti ve vazbě nebo ve vězení,
• podezření souvislosti úmrtí s nesprávným postupem při výkonu zdravotnických služeb.

Dále se pitva provádí u:

• podezření, že příčinou smrti je nebezpečná infekční nemoc podléhající hlášení,
• podezření na kontaminaci zemřelého na radioaktivní látkou.

 

 

Pokud jde o pitvu nařízenou orgány činnými v trestním řízení, hradí její náklady ony. V případech povinné zdravotní pitvy je hrazena zdravotní pojišťovnou zemřelého.

 

Tyto informace se přímo nezveřejňují, ale vkládají se do zdravotní dokumentace zemřelého. Pokud se obrátíte na zdravotnické zařízení, ve kterém váš příbuzný zemřel, a máte právo (např. jako osoba blízká) do jeho zdravotní dokumentace nahlížet, bude vám umožněno do zprávy nahlédnout, případně si pořídit opis, výpis nebo kopii.

 

Jestliže máte podezření, že postup nemocnice nebyl správný, můžete si stěžovat u vedení nemocnice, případně se poradit s právníkem nebo využít některý z postupů, které jsou popsány v části Řešení sporů.

 

Zákon o zdravotních službách v § 88 odst. 3 písm. c) uvádí, že zdravotní pitva se provede při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovila mimo jiné osoba blízká zemřelému pacientovi. V případě, že máte závažné pochybnosti o příčině úmrtí Vašeho blízkého, trvejte na tom, aby tyto pochybnosti byly zaneseny do zdravotnické dokumentace a s odkazem na uvedené ustanovení zákona o zdravotních službách trvejte na tom, aby byla provedena pitva. Pokud poskytovatel zdravotních služeb v takovém případě pitvu neprovede, dopouští se tak porušení zákona.

V případě, že bude provedena na základě § 88 odst. 3 písm. c) zákona o zdravotních službách bude pitvu i tak hradit sám poskytovatel zdravotních služeb, neboť ten má v tomto případě povinnost ji provést.