Invalidní důchod

 

Naše poradna je složena z týmu právníků, nepracuje u nás žádný lékař. Tudíž, ani pokud bychom dopodrobna znali váš zdravotní stav, nedokážeme posoudit, zda a v jaké míře došlo k poklesu pracovní schopnosti. Nedokážeme tedy ani říct, zda máte nárok na invalidní důchod, popř. na jaký stupeň máte nárok. Toto rozhodnutí náleží až příslušnému posudkovému lékaři.

 

Informace o invalidním důchodě získáte na stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo na infolince důchodového pojištění, která vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o důchodech.

Na infolinku důchodového pojištění (257 062 860) se můžete obrátit kdykoliv během úředních hodin:
pondělí a středa   8:00 – 17:00 h
úterý a čtvrtek      8:00 – 14:30 h
pátek                    8:00 – 14:00 h

 

Nárok na invalidní důchod máte, pokud

• jste ještě nedosáhl/a věku 65 let,
• nepobíráte starobní důchod,
• získal/a jste potřebnou dobu pojištění.
• z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Na invalidní důchod máte nárok, i pokud jste se stal/a invalidním následkem pracovního úrazu.
.

 

Jednou z podmínek pro přiznání invalidního důchodu je také získání potřebné doby pojištění na sociální zabezpečení. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí ve věku

• do 20 let méně než jeden rok,
• od 20 let do 22 let jeden rok,
• od 22 let do 24 let dva roky,
• od 24 let do 26 let tři roky,
• od 26 let do 28 let čtyři roky a
• nad 28 let do 38 let pět roků,
• nad 38 let deset roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Ve věku nad 28 let se potřebná doba pojištění zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění zjišťuje z období posledních 20 let před vznikem invalidity.

 

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely získání invalidního důchodu považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.

 

Rozlišujeme tři stupně invalidního důchodu. Jestliže pracovní schopnost poklesla

• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

 

Procentní pokles pracovní schopnosti se určuje podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (tzv. vyhláška o posuzování invalidity).

Příloha vyhlášky obsahuje jednotlivé zdravotní potíže spolu s rozpětím procentního poklesu pracovní schopnosti, který k nim náleží.

Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti se nesčítají. Určí se, které zdravotní postižení je rozhodující, avšak se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti.

Pokud je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

Tuto horní hranici lze zvýšit až o 10 procentních bodů i v případě, že zdravotní stav má vliv na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace.

Konečné zvýšení však nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.

 

Všechny žádosti o důchod sepisují okresní (v Praze Pražská, v Brně Městská) správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Kontaktní informace o jednotlivých správách sociálního zabezpečení naleznete zde.

 

Při podávání žádosti o starobní nebo invalidní důchod se předkládá:

• občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
• doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
• muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
• ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí,
• potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),
• potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996,
• pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“,
• doklady prokazující zaměstnání v cizině,
• chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost - potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.,
• evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání – předkládá jej zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.

 

 

Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod.
Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a potvrzení lékaře, že mu zdravotní stav pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.

 

Abyste mohli požádat o invalidní důchod, nepotřebujete doporučení od praktického lékaře. Stačí, když se s žádostí obrátíte na okresní (v Praze Pražskou, v Brně Městskou) správu sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Jejich posudkový lékař následně prověří váš zdravotní stav.

 

O tom, zda máte nárok na invalidní důchod (případně na jaký stupeň) rozhoduje lékař lékařské posudkové služby pověřený posuzováním zdravotního stavu pro příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ).

 

Orgán správy sociálního zabezpečení je povinen rozhodnout do 90 dnů ode dne zahájení řízení, tj. ode dne kdy jste se obrátil na orgán se žádostí o přiznání plného invalidního důchodu.

 

V případě, že orgán nevydá rozhodnutí v stanovené, nadřazený orgán zjedná nápravu (učiní opatření proti nečinnosti), jakmile se o takovémto postupu podřízeného orgánu dozví.

Pokud tedy ve vašem řízení vznikají průtahy, můžete podat podnět nadřazenému orgánu, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podnět by měl obsahovat určité náležitosti: vaše jméno, rodné číslo a místo trvalého bydliště (na tuto adresu vám bude dále doručováno), označení správního orgánu, který měl o vaší žádosti rozhodnout (ve vašem případě se jedná o Českou správu sociálního zabezpečení) a číslo jednací, pod kterým je vaše řízení vedeno. Nakonec také musíte uvést, v čem spatřujete pochybení orgánu, tj. v průtazích v řízení a nedodržení lhůty, během které měl orgán rozhodnout.

 

Chcete-li se bránit proti rozhodnutím o invalidním důchodu, musíte proti němu podat námitky. Námitky můžete podat buď přímo u ČSSZ, nebo u OSSZ. Námitky lze podat do 30 dnů od doby, kdy vám bylo rozhodnutí oznámeno.

 

Námitky musí obsahovat: vaše jméno, rodné číslo a místo trvalého bydliště (na tuto adresu vám bude dále doručováno), označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal (ve vašem případě se jedná o okresní správu sociálního zabezpečení). Další důležitou náležitostí je číslo jednací, pod kterým bylo rozhodnutí vydáno, s příslušným datem vydání rozhodnutí. Nakonec je také nutné uvést, v čem spatřujete nesprávnost rozhodnutí.

V námitkách uveďte, s čím v posudku nesouhlasíte. Jestliže se tedy domníváte, že ke zlepšení zdravotního stavu nedošlo, problémy se dokonce zhoršily, nebo bylo opomenuto vyšetření, které považujete za důležité, lékař nevzal v potaz skutečnosti či materiály, které mohou být pro přiznání dávky podstatné a další rozhodné skutečnosti, nezapomeňte je uvést.

Každé rozhodnutí by mělo být pořádně odůvodněno. Pokud v posudku či rozhodnutí nebyly uvedeny důvody, na základě kterých bylo rozhodnuto (nebo byly nedostatečné a nereflektovali všechny vaše zdravotní problémy či připomínky), uveďte to v textu námitky.

Skutečnost, která by vám mohla pomoci, je také odlišné zhodnocení vašeho zdravotního stavu dalším posudkem nezávislého lékaře. Takový posudek si můžete nechat vypracovat ještě před podáním námitek.
Nakonec nezapomeňte uvést, čeho se domáháte. To bude pravděpodobně změna rozhodnutí.
Vzorové námitky naleznete na stránkách Ligy vozíčkářů.

 

Můžete se obrátit na soud se správní žalobou, kterou je nutné podat do dvou měsíců od rozhodnutí o námitkách (od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí). Podání námitek je nezbytným předpokladem, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci uplatněné správní žaloby. V případě žaloby bude však již téměř nezbytná právní pomoc advokáta.

 

O přiznání (změnu stupně) invalidního důchodu můžete požádat znovu. Skutečnost, že vám v minulosti nebyl invalidní důchod přiznán, nebo že vám byl odebrán, nemá vliv na vaše právo opětovně požádat o přiznání (změnu stupně) invalidního důchodu. Záleží pouze na vašem faktickém zdravotním stavu, který se mohl od té doby změnit.

 

Zákonem není stanoveno, po jaké době můžete znovu zažádat o přiznání (změnu stupně) invalidního důchodu. Mělo by však dojít ke změně vašeho zdravotního stavu od doby, kdy o něm bylo rozhodováno naposledy.

 

Okresní správa sociálního zabezpečení vykonává průběžné kontroly zdravotního stavu poživatelů invalidního důchodu, aby zjistila, zda pořád trvá nárok na invalidní důchod.

Frekvence posuzování zdravotního stavu není zákonem stanovena. Na kontrolu se musíte dostavit v datum určený během předcházející kontroly nebo na pozvání posudkového lékaře. Posudkový lékař si vás může na kontrolu pozvat, když bude chtít zjistit, zda nedošlo ke změně ve vašem zdravotním stavu.

 

Postupujete stejně, jako když vám na vaši žádost nebude přiznán invalidní důchod (změna stupně invalidního důchodu), tj. podáním námitek. Na koho a v jaké lhůtě se máte se svými námitkami obrátit, naleznete zde. Návod, jak námitky napsat naleznete zde.

 

Důchod se vyplácí přímo oprávněnému nebo jeho zákonnému zástupci. A to v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence (od roku 2010 je tento způsob vyplácení důchodu zpoplatněn) nebo bankovním převodem na účet. Formu výplaty si při podání žádosti o důchod volí sám žadatel, s tím, že může kdykoliv požádat ČSSZ o změnu formy výplaty důchodu.

 

Zákon nijak neomezuje možnosti poživatelů invalidního důchodu pracovat, a to ani v otázce pracovní doby, výdělku či typu smlouvy

Je však nutné mít na paměti, že při pracovním nasazení mohou posudkoví lékaři váš zdravotní stav přehodnotit. Mohou totiž dospět k názoru, že jste se úspěšně adaptovala na svůj zdravotní stav, a snížit vám procentní ohodnocení invalidity. Může se tak stát, že vám bude snížen stupeň invalidity, nebo že vám dokonce bude důchod odebrán úplně.

 

Znamená to, že jste schopen vykonávat výdělečnou činnost bez toho, aby se to negativně projevilo na vašem zdravotním stavu, a správa sociálního zabezpečení může rozhodnout o vašem přeřazení do jiného stupně invalidity, případně o odebrání invalidního důchodu.

 

Pro poživatele invalidního důchodu prvního a druhého stupně platí obecná právní úprava nároku na nemocenské.

Pro poživatele invalidního důchodu třetího stupně platí (v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013), že se nemocenské vyplácí po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Od 4. do 21. dne náleží za každý pracovní den náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel.

Podrobnější informace o nemocenské najdete v sekci Dočasná pracovní neschopnost.

 

Kalkulačku na výpočet výše invalidního důchodu spolu s návodem na použití naleznete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.