Dobrý den,
v listopadu 2015 podstoupil náš syn úspěšnou operaci vpáčeného hrudníku. Byla mu voperována do hrudníku titanová dlaha a dle pana profesora se jednalo o jednoduchou operaci. Druhý den jsme syna navštívili na JIPce, hrudník měl krásně spravený, a jelikož je tato operace velice bolestivá, byl 5 dní napojen na epidurál. Lékaři měli podezření na výpotek na plicích, čili syn musel opět na sál, kde mu ho chtěli odsát. Výpotek se však naštěstí nepotvrdil. Pořád lékařům hlásil bolestivost v oblasti hrudní kosti, je to uvedeno i v lékařské zprávě.
Bohužel mu pan profesor řekl, že se rád lituje a na jeho stížnosti nedbali. Začátkem prosince nám ho opět propustili domů a za dva dny jsme ho zpět do nemocnice vezli znovu. Hrudník se mu úplně propadnul do stavu před operací. Pan profesor při shlédnutí syna konstatoval, že je všechno v pořádku, že se dlaha zřejmě teprve usadila do konečné polohy a že to prostě tak bolí, atd.
To už můj manžel nevydržel a řekl panu profesorovi, že to přece není možné, aby se ten hrudník jen tak propadnul a požádal ho, jestli by mohl udělat rentgen zboku. Pan profesor si trval na svém, ale nakonec nám žádanku na rtg vystavil s tím, že uvidíme, že je vše v pořádku, a kdyby náhodou něco, tak zavolá. Za pár dní volal, že jsme měli pravdu a že se jeden konec dlahy uvolnil nebo stočil nebo nevím co, a že syn musí na reoperaci. Nastoupil tedy znovu na velice bolestivou reoperaci vpáčeného hrudníku, znovu, již potřetí narkóza, znovu epidurál. Dlahu se jim však – nevím z jakého důvodu, nepodařilo vrátit do původní polohy a hrudník zůstal i nadále propadnutý, jako by nikdy žádné operace nebylo.
Pan profesor se nám jen omluvil, že synovi museli na jedné straně udělat větší jizvu, jak lovili uvolněný konec, a řekl nám, že ho tentokrát přišili pořádně. Asi po 10 dnech jsme šli na kontrolu, namítali jsme, že hrudník zůstal stále propadlý, pan profesor chtěl tedy dlahu hned vydělat. S tím jsem ale nesouhlasila, myslím, že to by už syn psychicky nedal. Nakonec jsme se tedy domluvili, že jelikož dlaha nemá žádný efekt, vytáhneme ji již po dvou a ne až po třech letech, jak je to obvyklé, aby zbytečně neobrůstala tkáněmi.
Chci se zeptat, zda se můžeme nějak bránit. Jde vlastně o plastickou operaci vpáčeného hrudníku, která se nepovedla vinou lékařů. Syn byl čtyřikrát na sále a výsledek je ten, že má hrudník úplně stejně propadnutý, jako před operací. Je to asi dost specifický případ, proto se chci zeptat, zda má vůbec cenu toto řešit soudní cestou, zda to má vůbec cenu a jestli je třeba si případně vybrat nějak zaměřeného soudního lékaře nebo si můžeme vybrat jakéhokoliv, nebo zda lze požadovat mimosoudní vyrovnání, případně v jaké výši by to bylo přiměřené a jak vůbec postupovat.
Předem moc děkuji za odpověď.
zobrazit odpověď na tuto otázku
Lenča 19.9.2017
