v listopadu 2015 podstoupil náš syn úspěšnou operaci vpáčeného hrudníku. Byla mu voperována do hrudníku titanová dlaha a dle pana profesora se jednalo o jednoduchou operaci. Druhý den jsme syna navštívili na JIPce, hrudník měl krásně spravený, a jelikož je tato operace velice bolestivá, byl 5 dní napojen na epidurál. Lékaři měli podezření na výpotek na plicích, čili syn musel opět na sál, kde mu ho chtěli odsát. Výpotek se však naštěstí nepotvrdil. Pořád lékařům hlásil bolestivost v oblasti hrudní kosti, je to uvedeno i v lékařské zprávě.

Bohužel mu pan profesor řekl, že se rád lituje a na jeho stížnosti nedbali. Začátkem prosince nám ho opět propustili domů a za dva dny jsme ho zpět do nemocnice vezli znovu. Hrudník se mu úplně propadnul do stavu před operací. Pan profesor při shlédnutí syna konstatoval, že je všechno v pořádku, že se dlaha zřejmě teprve usadila do konečné polohy a že to prostě tak bolí, atd.

To už můj manžel nevydržel a řekl panu profesorovi, že to přece není možné, aby se ten hrudník jen tak propadnul a požádal ho, jestli by mohl udělat rentgen zboku. Pan profesor si trval na svém, ale nakonec nám žádanku na rtg vystavil s tím, že uvidíme, že je vše v pořádku, a kdyby náhodou něco, tak zavolá. Za pár dní volal, že jsme měli pravdu a že se jeden konec dlahy uvolnil nebo stočil nebo nevím co, a že syn musí na reoperaci. Nastoupil tedy znovu na velice bolestivou reoperaci vpáčeného hrudníku, znovu, již potřetí narkóza, znovu epidurál. Dlahu se jim však – nevím z jakého důvodu, nepodařilo vrátit do původní polohy a hrudník zůstal i nadále propadnutý, jako by nikdy žádné operace nebylo.

Pan profesor se nám jen omluvil, že synovi museli na jedné straně udělat větší jizvu, jak lovili uvolněný konec, a řekl nám, že ho tentokrát přišili pořádně. Asi po 10 dnech jsme šli na kontrolu, namítali jsme, že hrudník zůstal stále propadlý, pan profesor chtěl tedy dlahu hned vydělat. S tím jsem ale nesouhlasila, myslím, že to by už syn psychicky nedal. Nakonec jsme se tedy domluvili, že jelikož dlaha nemá žádný efekt, vytáhneme ji již po dvou a ne až po třech letech, jak je to obvyklé, aby zbytečně neobrůstala tkáněmi.

Chci se zeptat, zda se můžeme nějak bránit. Jde vlastně o plastickou operaci vpáčeného hrudníku, která se nepovedla vinou lékařů. Syn byl čtyřikrát na sále a výsledek je ten, že má hrudník úplně stejně propadnutý, jako před operací. Je to asi dost specifický případ, proto se chci zeptat, zda má vůbec cenu toto řešit soudní cestou, zda to má vůbec cenu a jestli je třeba si případně vybrat nějak zaměřeného soudního lékaře nebo si můžeme vybrat jakéhokoliv, nebo zda lze požadovat mimosoudní vyrovnání, případně v jaké výši by to bylo přiměřené a jak vůbec postupovat.

Předem moc děkuji za odpověď.

Lenča

Odpověď:

Dobrý den,

odškodnění je možné získat v případě, že lékař pochybil při výkonu řádné zdravotní péče. Pokud tedy máte podezření na pochybení lékaře, máte několik možností, jak se odškodnění domoci. Upozorňujeme, že jsme právní poradna a nikoliv zdravotníci, či znalci v oboru lékařství, tudíž nedokážeme posoudit, jak pravděpodobné je získání odškodného ve Vašem případě. Vše závisí především na tom, jak lékař postupoval a zda opravdu došlo k pochybení z jeho strany. Můžeme Vám poskytnout radu, jak ve Vašem případě postupovat z právního hlediska.

Nejprve bychom doporučili vyžádat si od nemocnice zdravotní dokumentaci, ve které je zaznamenán průběh léčby Vašeho syna. Tato zdravotnická dokumentace Vám poslouží i jako důkazní prostředek. Nejlepší je konzultovat obsah zdravotnické dokumentace z nemocnice s nezainteresovaným lékařem. Tak se dozvíte, zda k nějakému pochybení skutečně došlo, a zda je na místě pouštět se do případného sporu. Odškodnění se můžete domáhat, jak cestou mimosoudní, tak cestou soudní (k oběma způsobům řešení naleznete více informací na stránkách Ligy lidských práv zde).

Mimosoudního odškodnění se můžete domáhat přímo na zdravotnickém zařízení, a to např. formou dopisu, ve kterém uvedete všechny rozhodné skutečnosti, případně přiložíte důkazy a uvedete výši odškodnění, kterou žádáte. Již v této fázi by bylo vhodné být zastoupen advokátem, pro případ uzavření dohody je vždy lepší mít na své straně odborníka. Obecně se doporučuje domluvit se takto mimosoudně, jelikož tato varianta je pro obě strany rychlejší, úspornější a jednodušší.

Nemocnice jsou pro tyto případy pojištěny. Pokud by se Vám nepodařilo uspět tímto způsobem, je zde možnost podat u soudu žalobu na náhradu škody. Proto, abyste byl s žalobou úspěšný, je třeba prokázat porušení povinnosti lékaře, vznik újmy a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. V takovém případě je vhodné obrátit se na advokáta, který má se zdravotním právem zkušenosti, případně i na soudního znalce, který může zhodnotit postup lékaře. Seznam všech advokátů České advokátní komory naleznete zde. Seznam soudních znalců je přístupný na stránkách ministerstva spravedlnosti. Odkazujeme na již zodpovězený obdobný dotaz zde, ve kterém naleznete dále odkaz na počátek a běh promlčecích lhůt u nároků na náhradu škody zde a zde. Promlčecí lhůta běží 3 roky a to ode dne, kdy jste se dozvěděla o škodě a o osobě, která je povinná Vám ji nahradit. Tyto dvě podmínky musí být splněny zároveň. Upozorňujeme na skutečnost, že standardní medicínsko-právní kauza trvá v České republice cca pět až sedm let.

Pokud byste požadovala pouze např. prošetření postupu lékaře, máte možnost podat stížnost k vedení nemocnice, ve které je lékař zaměstnán. Stížnost můžete také podat k České lékařské komoře, a to do 1 roku od předpokládaného provinění. Pokud byla operace Vašeho syna provedena v roce 2015, nelze již stížnost na lékaře k České lékařské komoře předložit. Nicméně více o stížnostech naleznete zde a o stížnosti k České lékařské komoře zde.

S pozdravem

Vaše Férová nemocnice

9.10.2017

zpět na přehled dotazů