Pěkný den přeji,
již několik měsíců léčíme našeho 3 letého syna s pediatričkou a zároveň urologem a neúspěšně. Neustále mu do krve praská předkožka při přetahování, tak jednou či dvakrát v týdnu se povedlo přetáhnout bez prasknutí, ovšem zbytek dní v týdnu vždy praskliny do krve. Verdikt urologa, vlastně i pediatričky byl jasný, Fimoza. Jediná možnost operace-obřízka.
Vše bylo vyřízeno my už měli nástup v nemocnici. Proběhla příprava prcka a jelo se na sál. Po čekání plném nervozity a strachu, aby syn vše zvládl, mi ho odvezli na JIPku v pořádku a lékařka mě informovala dost šokující zprávou, operace obřízky nebyla provedena. Druhý den totálně v šoku jsem se dověděla přímo od operatéra urologa, že po uspání mu šla předkožka stáhnout normálně a tak neviděl důvod proč dělat obřízku. Jenže on před operací vůbec neviděl zprávu našeho urologa, proč tu operací musí mít, jaká byla dosavadní léčba a dokonce na příjmu kluka nikdo urologicky ani nevyšetřil a tudiž se mě ani nikdo neptal na dosavadní potíže atd. Kdyby tohle všechno věděl před tím, než vstoupil na sál, jakože to je snad jeho povinnost znát pacientův stav ,a dosavadní léčbu a tedy důvod operace, tak by věděl že tu obřízku musí udělat. Nedokázal mi ani odpovědět jak je možné že ho na příjmu nikdo z urologů či snad přímo operatér neviděl předem. Chtěl mi ukázat jak mu jde údajně lehce přetáhnout předkožka, syn křičel strašnou bolestí, přetáhl jednou, přetáhl podruhé a opět popraskala do krve. Se slzami v očích jsem se ptala, jestli tomuhle říká, že je vše v pořádku, neodpověděl. V několika málo minutách, co poprvé viděl pacienta na sále a vůbec nic o jeho problémech či stavu nevěděl, zmařil svým chováním několika měsíční léčení dvou lékařů, syn byl zbytečně vystaven narkoze a tedy rizikům s tím spojených, a psychickému stresu.
Domů jsme byli poslaní s léčbou, kterou jsme praktikovali již několik měsíců a neúspěšně. Pediatrička i náš urolog budou řešit toto jednání lékaře. Jsme doma se synem druhý den a modlíme se, aby se stal zázrak a předkožka se roztáhla a na operaci nemusel, ale ta šance je minimální, na tu operaci bude muset jít. Moje otázka tedy zní, může si lékař tohleto dovolit? Nakráčet si k operaci aniž by neznal stav pacienta? To, že nebyl syn pří príjmu urologicky vyšetřen, taky přece není normální? Řekla bych, že jde o hrubé porušení povinnosti lékaře. Děkuji moc za radu a odborný názor.
zobrazit odpověď na tuto otázku
Pavla 21.3.2013