Dobrý den,
našla jsem si Vaše internetové stránky, že poskytujete radu.
Zajímal by mě Váš názor na můj "příběh".
Pracuji jako učitelka ZŠ a jako učitelé jsme údajně zařazeni do druhé pracovní kategorie (nerizikové pracoviště).
Před třemi léty jsem poprvé byla u naší závodní lékařky, která mě vůbec "nesedla" a celkově se mi ani nelíbily její zvolené metody k fyzickému vyšetření, které se mi zdály nedůstojné a nabyla jsem dojmu, že se v tom "vyžívá". A taky jsem z toho nespala.
Dále nepochybuji o tom, že nemá indivuduální a citlivý přístup, prostě je panovačná atd., neumí vyhovět.
Ani nebudu popisovat některé její chování.
Takže dnes jsem se tam dostavila "s hnusem", a nejsem sama, kdo k ní chodí vyloženě s odporem.
Mám provedenou preventivní prohlídku v lednu u své lékařky atd., výpis jsem ji přinesla.
Sdělila jsem ji, že nestojím o některé její fyzické "vyšetření", že vše bylo provedeno v lednu, a že to stejně nemá vliv na pracovní způsobilost atd.
Nicméně trvala na svém, že pokud mi to neprovede, nevydá mi způsobilost, nastalo dohadování, nebyla schopna mi odpovědět na otázku - důvod k vyšetření, prostě ona to chce a hotovo, jinak ať si najdeme jiného závodního lékaře.
Takže jsem to ukončila s tím, že šikanuje lidi, že je autokratická atd.
Způsobilost potvrzenou nemám.
Co bude dál nevím, každopádně jsem přesvědčena, že tyto zákony narušují vztah pacienta - lékař, někteří lékaři se opravdu staví do role "nadřazeného" a posedlého člověka mocí, a i tam, kde vůbec není třeba provádět žádná jiná vyšetření a nejedná se o rizikové pracoviště.
Jaký je Váš postoj k této záležitosti?
Budu ráda za odpověď.
zobrazit odpověď na tuto otázku
vložila Katka M 11.9.2012