Dobrý den,
potřeboval bych vědět o jaké právní normy nebo vyhlášky se opírá vztah praktický lékař - psychiatr - psycholog. zejména mi jde o vymezení kompetencí psychiatra a klinického psychologa navzájem a ve vztahu k praktickému lékaři. uvedu dvě modelové situace:
1. jdete k praktickému lékaři s zdravotními potížemi, ten vás pošle k psychiatrovi a ten stanoví diagnózu deprese a začne vás léčit. antidepresiva neúčinkují a později se zjistí, že za vašimi potíži byla somatická nemoc (např. diabetes). především mě zajímá, kdo nese odpovědnost, zda praktický lékař, který nevyloučil somatické onemocnění, nebo psychiatr, který v rámci diagnostiky nezjišťoval, zda byly provedeny všechny potřebné somatické vyšetření k vyloučení somatického původu potíží.
2. jdete k praktickému lékaři se zdravotními potíži, ten vás pošle k psychiatrovi, který nenazná žádnou patologii, ale pošle vás na vyšetření ke klinickému psychologovi, který stanoví diagnózu hypochondrie. následně se třeba po roce zjistí že daný pacient má boreliózu. v tomto případě mě zajímá, zda je vůbec klinický psycholog oprávněn stanovovat diagnózu dle MKN, nebo zda za stanovení diagnózy nese odpovědnost vždy psychiatr, případně pro které diagnózy má klinický psycholog oprávnění k jejich stanovení.
Ještě jeden praktický dotaz na konec. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník umožňuje pořizovat zvukové záznamy dle paragrafu 88 NOZ,tak bych chtěl využít tohoto nástroje k ochraně svých práv při lékařských vyšetřeních (např v u praktického lékaře nebo u ambulantních specialistů). v této souvislosti bych potřeboval vědět, zda má lékař právo mě odmítnout ošetřit pokud si chci pořizovat zvukový záznam a pokud k tomu právo nemá, tak jak se mohu bránit. s tímto souvisí ještě situace, kdy potřebuji vyšetření, ale nikdo z kompetentních lékařů je nechce provést kvůli tomu, že si chci pořizovat zvukový záznam.
zobrazit odpověď na tuto otázku
šnek 9.10.2014
