Dobrý den,
jsem od narození po dětské mozkové obrně. Můj stav vyžaduje, i podle neurologa a rehabilitačního lékáře pravidelnou rehabilitaci. Můj rehabilitační lékař mi ji předepisuje 2 krát týdně vždy po dvaceti. Píše mi ji tak, abych mohl bez přestávky docházet na rehabilitaci. To znamená, jakmile skončí jedna dávka po dvaceti, napíše mi další, s tím, že řekl, že musím na rehabilitaci chodit, aby nedocházelo ke zhoršení zdravotního stavu.
Víc, jak dvacet opakování mi prý najednou napsat nemůže. Problém je v tom, že rehabilitační zařízení mě nechce opakovaně přijímat a tak záměrně mezi jednotlivými rehabilitacemi dělá dvouměsíční pauzu, protože to nedostanou zaplacené. Po mém zjištění je stav údajně takový, že 1 sérii za pololetí dostanou uhrazenu v plné výši a další ve snížené výši.
Jedná se o rehabilitaci Vojtova metoda a jsem z obce P., kde není velké množství rehabilitačních zařízení pro dospělé, kde lze absolvovat tuto metodu, a když ano, tak pouze v modifikaci podle paní rehabilitační, kterou jsem také zkusil a nepřinaší mi výsledky, to je, zejména neuvolňuje mi spasmy ve svalech, a neodstraňuje bolesti. Navíc v jiných mě známých rehabilitačních zařízeních v v okolí nemají stoly pro Vojtovu metodu a provádějí ji na úzkých stolech, které pro toto cvičení nejsou vhodné.
Rád bych se zeptal, jestli rehabilitační zařízení může odmítnout pacienta po určitou dobu, z důvodu úhrady rehabilitačních cvičení pouze ve snížené sazbě, protože se rehabilituje v zařízení více než 2 krát za pololetí? Řeši to nějak právní úprava?
Navíc k dětské mozkové obrně se přidružily psychické problémy, to je organický psychosyndrom a při rehabilitaci potřebuji mít klid a ticho.
Jinak dochází po cvičení k bolestem, křečím a zhoršuje se pozornost a paměť. Mám já jako pacient s neurologickými a psychickými problémy právo na to, aby nehrálo rádio, bylo zavřené okno, pokud je venku hluk, ani jinak nebyl hluk po dobu cvičení?
Pravděpodobně je problém v přístupu rehabilitačního zařízení při neochotě pravidelně poskytovat rehabilitaci v mém případě. Protože, když jsem prosil, aby fyzioterapeutka zavřela okno, protože vedlejší dům revitalizovali a působili hluk vrtačkou, tak nechtěla s tím, že má alergii a musí mít okno otevřené, bylo září.
Když jsem to řešil s ředitelkou zařízení, tak ta stála na straně fyzioterapeutky, že si musím zvyknout. Nakonec jsem dosáhl, alespoń kompromisu. To znamená, cvičení trvá 45 minut s tím, že si fyzioterapeutka po dvaceti minutách vyvětrá. Z její strany to funguje tak, že dokořán otevře na deset minut jedno křídlo okna. Když se to stalo poprvé bylo září, ale to stejné dělala v listopadu, kdy už venku byla zima, a při cvičení mám být svléknutý do spodního prádla. Docházelo ke změně teploty uvnitř a bylo chladno Mám jako pacient nárok na určitou teplotu při cvičení ve spodním prádle? Je vůbec možné, aby někdo nesnesl ze zdravotních důvodů mít 45 minut zavřené okno? Má tam malinké děti a tam to asi vydržet musí.
Problém je v tom, že je tam jediná fyzioterapeutka, která umí Vojtovu metodu klasickým způsobem. Omlouvám se, že píšu takto obšírně, ale sám si nejsem úplně jistý jestli moje nároky jsou oprávněné, a když ano o jakou právní úpravu se mohu opřít a na koho se obrátit.
Děkuji za odpověd
zobrazit odpověď na tuto otázku
tonda 3.12.2014
