Dobrý den, nevím na koho se mám obrátit. Můj zdravotní stav je velice špatný. Víc jak rok mám veliké bolesti od páteře. Celé noci probdím v bolestech. Nejsem schopna jít ze schodů a do schodů bez to, abych se držela zábradlí, protože chůze ze schodů či z kopce mi dělá veliké problémy. Nevydržím dlouho stát, ani sedět. Dělá mi problém delší chůze. Několikrát jsem byla hospitalizována v nemocnici, kde mi léčba nepomohla. Byla jsem také přijata na neurochirurgické oddělení na operaci páteře, ale v den operace mi pan docent xxx řekl, že si opět prohlížel moje snímky z magnetické resonance a že mě operovat nemohou, protože mám více etážové postižení páteře a to operovat nejde. Dostala jsem vysoký korzet na zpevnění zad. Marodila jsem víc jak rok. Praktická paní doktorka mi poradila, abych si zažádala o invalidní důchod. Což jsem udělala. Na posudkové komisi jsem si připadala jak žáček za školou. Myslím, že jsem tam ani nemusela chodit, protože pan doktor už byl předem rozhodnutý, že mě plný, ale ani částečně invalidní důchod neuzná. Nebral ohledy na to, že k mé nemocné páteři mám i problémy s artrózou II. a III. stupně v kolenou a II. stupně v kyčlích, ale ani to, že mám několikrát operované křečové žíly na nohou, protože jsem měla bércové vředy a záněty žil a že mi otékají nohy, a proto nemohu vykonávat mou práci švadleny, protože mi paní doktorka z cévního nedoporučuje sedavou práci, proto jsem si před léty našla práci úklidu. S těmito postiženími to šlo velice špatně, ale práci jsem ještě i s jistými zdravotními problémy zvládala, do jisté doby, než mi začaly nesnesitelně bolet nohy od páteře. Z počátku jsem se léčila při zaměstnání, ale nemoc se velice rychle zhoršovala. Když už jsem se nemohla v noci postavit na nohy, tak jsem musela jít na neschopenku. Nemoc se stále zhoršovala. Bez léků proti bolesti se neobejdu. Pan doktor z posudkové komise mi napsal, že mám míru poklesu pracovní neschopnosti na 30 %. Rozbrečela jsem se tam jak malé dítě, protože vím, že prostě svoji práci nezvládnu. Chtěla jsem, aby mi aspoň prodloužil podpůrčí dobu v neschopnosti, protože jsem měla mít ještě nějaké vyšetření na neurochirurgii. Neprodloužil. Řekl mi, že jsem prostě nebyla operovaná s páteří, a tak invalidní důchod mít nemohu. Neschopenku mi ukončil se slovy, že když mou práci nezvládnu, tak mám dát výpověď a jít na úřad práce. Nelíbí se mi tento výrok pana doktora. Mám pocit, že takhle člověka likvidují. Je mi už pomalu padesát let. Celý život jsem pracovala a myslím si, že takové jednání si nezasloužím. Úklid je tak primitivní práce, že už snad jinou práci neseženu, což i pan doktor uznal. Ale stál si na svém. Nevím, co mám dělat, kam bych se měla obrátit, kdo by mi mohl pomoci. Když podám námitku, tak se bojím, že stejně neuspěji. Prosím poraďte. Děkuji.
zobrazit odpověď na tuto otázku
11.6.2010
