Dobrý den, rád bych věděl, co dělat, když psychiatr v místě bydliště, který navrhl PID, který byl schválen, oznámil, že nebude pacienta léčit a plno let se neozval. Pravil, že si máme někoho nalézt sami. To jsme se snažili, v nejbližší léčebně jsme byli odmítnuti a to opakovaně, prý má chodit někam na ambulanci a nazdar. Pacient byl nechán roky ve stavu depresí, museli jsme mu vařit, neměl žádné léky, ztratil možnost návratu do profese, nebyl schopen dalšího vzdělávání se, přišel o příjmy a nejhorší je zničené zdraví a újma na osobnosti. Kontaktovali jsme asi pět odborníků, všichni sdělili, že se má vrátit ke svému spádovému lékaři, který ho ovšem odmítal vzít! Jen jeden z těch pěti svolil k nepravidelným sezením, ale nemedikoval a nezajímal se o nic, že náš příbuzný stěží za ním dojede a pak zase spí, leží a nic roky nedělá. Naopak, tento psychiatr sdělil, že si pacient za vše může sám a málo se snaží, je vše jeho odpovědnost. Ačkoliv byla stanovena odborně před pěti lety těžká deprese a dekompenzace do psychózy. Pět let bez léků, bez pravidelné léčby, když náš příbuzný šel ještě na těžkou operaci, psychiatr řekl, že nemá za ním jezdit a vyprávěl mu v sezení o sobě a svých problémech finančního a osobního rázu. Psali jsme na Ministerstvo a Svazu pacientů, žádná odpověď. Nedostalo se mu ničeho a roky trpí, což ovlivňuje jeho zdraví a nyní už se do společnosti nezačlení a nikoho to nezajímá! Je to inženýr a vysokoškolák. Všude se píše, že deprese je porucha vůle a že se sám člověk z ní nedostane, tak proč ho lékař viní? To se člověk v PID nechává i v závažných operacích sám několik let? On se nikde nedovolá, není schopen sepsat stížnost, tak co s tím?
zobrazit odpověď na tuto otázku
9.3.2010
