švagrová byla na laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii. Před zákrokem jí bylo řečeno, že způsob ošetření (nějaké lepení místo šití) je nadstandartní. Ale lékař neřekl cenu, a ani nedal na výběr. Prostě to mezi řečí oznámil. Při propouštění ji lékař řekl, že chce 8800,-. Když se švagrová zeptala, jak je to možné, bylo jí řečeno, že jí to přece říkal. Lékař chtěl peníze hotově. Takže je zaplatila, nedostala žádné potvrzení a lékař si je dal do nějaké krabičky. Neplatila nikde na pokladně. Nemá žádný doklad a žádné svědky. V lékařské zprávě o tomto není ani zmínka. Je to možné? Je to v pořádku?

Správně měla platit na pokladně a dostat nějaký doklad, že? Já bych řekla, že peníze šly jednoduše lékaři do kapsy. Navíc pomíjím fakt, že ještě před zákrokem si lékař "nenápadně " řekl o úplatek - dostal tedy 2000,-. Je nějaká možnost, jak se zpětně bránit?

Děkuji za odpověď a hezký den.

magrata

Odpověď:

Dobrý den,

každý pojištěnec, jenž je ošetřován poskytovatelem zdravotních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení, které mají uzavřenou smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou, má právo na zdravotní péči bez přímé úhrady. Ovšem existují i výjimky, a to v případě, že se jedná o péči, kterou zákon definuje jako péči nehrazenou ze zdravotního pojištění, hrazenou za určitých podmínek nebo zčásti. Proto Vaší švagrové doporučujeme, aby se obrátila na svoji zdravotní pojišťovnu a zjistila, zda-li se v jejím případě skutečně jednalo o péči, kterou pojišťovna nehradí.

Nemocnici se tedy péče hradí pouze v případech, že zdravotní péče není hrazená ze zdravotního pojištění.Nejčastější způsob placení v nemocnicích je na pokladně, respektive na recepci je-li pokladna již zavřená. Ovšem pacient vždy dostane doklad o zaplacení. V situaci Vaší švagrové mohly nastat dvě situace - doktor peníze "dal do kapsy" nebo je vybíral pro nemocnici. Je možné, že doktor měl pověření vybírat platby od pacientů (není to velmi pravděpodobné) a "pouze" zapomněl vystavit doklad.

Doporučujeme Vaší švagrové kontaktovat přímého nadřízeného lékaře a podat u něj stížnost na jednání tohoto lékaře, případně stížnost adresovat vedení zdravotnického zařízení. V případě, že se Vaší stížností nebudou zabývat, můžete podat stížnost u zřizovatele nemocnice (často to bývá kraj nebo město, ale zřizovatele zdravotnického zařízení lze najít na webových stránkách zdravotnického zařízení). Bližší informace o stížnostech a vzor stížnosti naleznete na stránkách Férové nemocnice v sekci Postup při nespokojenosti pacienta zde.

Nebude-li s Vámi nikdo komunikovat, může Vaše švagrová na ošetřujícího lékaře podat stížnost u České lékařské komory. Toto podání je zdarma, avšak je časově limitované jedním rokem od dané události. U této stížnosti uveďte vše, co ve stížnosti k poskytovateli zdravotních služeb. Více informací k této stížnosti naleznete zde.

Jestliže situace nebude pomocí stížnosti vyřešena, tedy Vaše švagrová nedostane zpět uhrazenou částku, může zvážit podání žaloby u občanských soudů. Na lékaře by Vaše švagrová podala žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Ovšem se soudním sporem se vážou peněžité náklady a zároveň jako žalující má povinnost prokázat, že si lékař skutečně nechal zaplatit 8 800 Kč. Jestliže by se Vaše švagrová rozhodla řešit spor soudní cestou, doporučujeme jí najít si advokáta, který by ji ve sporu zastupoval. Seznam advokátů, kteří se věnují medicínskému právu, naleznete zde.

Postup, který je pro Vás nejjednodušší a nejméně nákladný, je podání trestního oznámení. Na policii nahlásíte celou situaci a ona poté bude vyšetřovat, zda-li došlo ke spáchání trestného činu (např. korupce či podvodu). Podaří-li se jí spáchání trestného činu prokázat, proběhne proti lékaři trestní řízení. Jestliže bude lékař shledán vinným, může Vaší švagrové jako poškozené být vyplacena náhrada škody. Nebude-li jí náhrada škody přiznána v rámci trestního řízení, může podat žalobu u občanských soudu, kdy pravomocný trestní rozsudek poslouží jako nezpochybnitelný důkaz.

Ovšem v případě takovéhoto postupe je důležité sledovat promlčecí lhůtu pro vydání bezdůvodného obohacení, Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

S přáním pěkného dne,

Vaše Férová nemocnice

27.4.2015

zpět na přehled dotazů