Stížnosti
Pokud je pacient (případně zákonný zástupce, osoba blízká v zákonem stanovených případech nebo osoba zmocněná) nespokojen s chováním lékaře nebo jeho přístupem, považuje podávané informace za nekvalitní, nebo má dokonce podezření na zanedbání povinné péče, případně pochybení při operacích, může si na dané pochybení stěžovat. Pochopitelně je nejlepší pokusit se vyřešit problém přímo s dotyčným lékařem či jeho nadřízeným. Pokud to nejde nebo to k ničemu nevede, lze podat oficiální stížnost.
Vzory stížností naleznete zde.
Často kladené otázky
Stížnost může podat „stěžovatel“, to znamená:
- pacient
- zákonný zástupce pacienta
- osoba blízká (pokud pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav, nebo pkud zemřel)
- osoba zmocněná pacientem
- Poskytovateli zdravotních služeb, proti kterému směřuje, tedy lékaři nebo vedoucímu zdravotnického zařízení (např. ředitel nemocnice). Pokud osoba, která podala stížnost poskytovateli, s jejím vyřízením nesouhlasí, lze podat stížnost.
- Správnímu orgánu, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb
- Dle jiných právních předpisů než je zákon o zdravotních službách, teda např. České lékařské komoře nebo České stomatologické komoře (pouze pokud se stížnost týká lékaře; typicky v případech porušení profesní etiky).
- Zdravotní pojišťovně, a to v otázkách týkajících se léčebného procesu, předepisování léků, či v případech odmítnutí provedení úkonu
Stížnost nesmí být anonymní, měla by obsahovat dostatek informací pro její vyřízení příslušným orgánem. Jedná-li se o složitější situaci, je často vhodné nejprve si vyžádat kopii zdravotnické dokumentace a poradit se s odborníkem.
Ne. Podání stížnosti není limitováno, s výjimkou podání stížnosti k České lékařské komoře, která je limitovaná lhůtou 1 roku od chvíle, kdy došlo k inkriminované události. Pokud však chcete, aby bylo vyřízení stížnosti efektivní, je nejlepší podat ji hned po události, na kterou si stěžujete, bez zbytečného odkladu.
Poskytovatel je nejdřív povinen navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné. Pak má povinnost vyřídit stížnost do 30 dnů od obdržení, lhůtu lze prodloužit, pokud je prodloužení odůvodněné, o dalších 30 dnů. Poskytovatel má povinnost vést o stížnosti evidenci a umožnit stěžovateli nahlédnutí do spisu a také pořizování kopií.
Pokud není poskytovatel příslušný k vyřízení stížnosti, v lhůtě do 5 dnů od obdržení musí stížnost postoupit věcně příslušnému subjektu.
Kdy lze podat stížnost správnímu orgánu, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jak vyřizování probíhá?
zobrazit odpověď
K tomuto správnímu orgánu lze podat stížnost až poté, co nebyl stěžovatel spokojen s vyřízením stížnosti ze strany poskytovatele. Správní orgán má na vyřízení stížnosti lhůtu
- 30 dnů ode dne jejího obdržení
- 90 dnů ode dne jejího obdržení pokud je potřeba k vyřízení ustanovit nezávislého odborníka
- 120 dnů ode dne jejího obdržení pokud je potřeba ustanovit nezávislou odbornou komisi.
Lhůtu v bodu 1 lze odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů, lhůty v bodě 2 a 3 odůvodněně o dalších 60 dnů. Lhůty sice běží od okamžiku obdržení stížnosti, zákon však k bodu 2 a 3 dodává, že lhůta začne běžet až ode dne ustanovení nezávislého odborníka nebo komise.
Pokud není správní orgán příslušný k vyřízení stížnosti, v lhůtě do 5 dnů od obdržení musí stížnost postoupit věcně příslušnému subjektu.
Zákon o zdravotních službách neupravuje výslovně možnost podat stížnost ke zdravotní pojišťovně, to však nevylučuje její podání. Pojišťovny se stížnosti budou zabývat a případně mohou dovodit důsledky. Zdravotní pojišťovna se může pochybením zabývat, pokud má s příslušnou nemocnicí, klinikou či lékařem uzavřenu smlouvu.
Prostřednictvím svého revizního lékaře pojišťovna prověří odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem na jeho průběh a předepisování léků a zdravotních služeb, zda poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně, zda byly vyúčtovány pouze potřebné výkony a služby a zda druh poskytnuté zdravotní péče odpovídá zdravotnímu stavu pacienta. Vyřízení stížnosti se řídí správním řádem a stížnost by tak měla být vyřízena do 60 dnů.
Všichni lékaři vykonávající své povolání v České republice, musí být členy České lékařské komory. Stěžovat si lze na neetické nebo neodborné jednání lékaře, a to do 1 roku od doby, kdy k němu došlo. Výhodou je, že stížnost nemusí podat jen samotný poškozený pacient, ale podat ji může kdokoli (např. příbuzný). Stížnost musí být písemná a podává se Revizní komisi ČLK. Stížnost by měla být vyřízena do šesti měsíců od jejího přijetí. Rozhoduje o ní Čestná rada okresního sdružení ČLK. Pokud pacient nesouhlasí s tím, jak byla jeho stížnost vyřízena, může podat do patnácti dnů od obdržení rozhodnutí námitku nebo se odvolat.
Následně rozhoduje Čestná rada ČLK. Tato rozhoduje o námitkách proti rozhodnutí revizních komisí, jakož i o opravných prostředcích proti rozhodnutím čestných rad okresních sdružení ČLK ve věci samé. Proti rozhodnutí Čestné rady ČLK je možné brojit správní žalobou u soudu
Provinilému lékaři může být udělena důtka, pokuta až do 30 000 Kč, může být podmíněně vyloučen (se zkušební dobou 1 až 3 roky) nebo vyloučen, což znamená, že nebude moci vykonávat své povolání. Další informace je možné najít na stránkách České lékařské komory. Stížnosti na zubní lékaře řeší Česká stomatologická komora.
. .
Právní předpisy
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
Zákon č. 372/2011 Sb., a zdravotních službách
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Zde naleznete znění všech předpisů platných v České republice. Do pole „Číslo předpisu“ zadejte např. „1/1993“ a program vyhledá Ústavu České republiky.
poslední aktualizace: 19.4.2017