Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

jádrem Vašeho problému je otázka řádného vedení zdravotnické dokumentace o pacientovi. S ohledem na Vámi uvedené informace uvádíme obecnou právní úpravu vedení zdravotnické dokumentace. Zároveň uvádíme podstatné informace týkající se medicínskoprávních sporů a jejich dokazování, které se na Váš případ pravděpodobně vztahují.

Obecná úprava vedení zdravotnické dokumentace

Ze zákona o zdravotních službách (§ 53) vyplývá zákonná povinnost lékaře vést zdravotnickou dokumentaci, tedy soubor informací o konkrétním pacientovi. Ta musí být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být pravidelně doplňována (§ 54 odst. 2).  Právní úprava je dále upřesněna vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, která uvádí informace, které musí být ve zdravotnické dokumentaci obsaženy. 

Medicínskoprávní spory a důkazní břemeno

Obecná zásada civilního soudního řízení říká, že ten, kdo jiného žaluje, musí na podporu svých tvrzení soudu předložit důkazy. Jinými slovy řečeno - důkazní břemeno leží na žalobci. Tuto zásadu lze ovšem prolomit ve specifické oblasti soudních řízení, jimiž jsou právě spory mezi pacienty a nemocnicemi. Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 14/17 (dostupný zde) ze dne 9. 5. 2018 dovodil a konstatoval následující:

• Bod 42: „Obecné pravidlo o rozložení důkazního břemene lze v odůvodněných případech modifikovat (…). Nejvyšší soud dodal, že nemodifikování pravidla o rozložení důkazního břemene by v konečném důsledku vedlo k rozporu se zásadou, že „nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu“."
• Bod 55: „Teprve v situaci, kdy postup dle § 129 odst. 2 o. s. ř. nepřichází v úvahu z důvodu, že předmětná zdravotnická dokumentace buďto v rozporu s právními povinnostmi škůdce (nemocnice) nebyla pořízena vůbec, anebo ji (opět v rozporu se svými právními povinnostmi) tento neuchoval či "ztratil", je ústavně aprobovatelné, aby obecný soud přistoupil k možnosti ultima ratio spočívající v obrácení důkazního břemena ohledně skutečností, které měly být na základě zdravotnické dokumentace objasněny.“

Neprávnickým jazykem to znamená, že pokud vy k prokázání svého tvrzení potřebujete informaci, která má být uvedena ve Vaší zdravotnické dokumentaci, tak se uplatní následující postup:

1. Nemocnice musí splnit svou zákonnou povinnost dle § 129 odst. 2 o.s.ř. a soudu vydat důkaz (zdravotnickou dokumentaci se záznamem o RTG), který má, resp. má mít u sebe. 
    
2. Pokud tak neučiní, tak nastupuje právě zmíněná situace obrácení důkazního břemene, a to ohledně skutečností, které měly být z obsahu zdravotnické dokumentace prokázány. Tudíž to, proč Vám bylo RTG provedeno a nebyl o tom učiněn záznam do zdravotnické dokumentace, nemusíte prokazovat Vy, ale nemocnice, protože ta má zákonnou povinnost vést (průkazně, pravdivě a čitelně) Vaší zdravotnickou dokumentaci.

Rovněž lze doplnit, že v medicínskoprávních sporech konstatoval Evropský soud pro lidská práva, že „zamezení přístupu pacienta ke zdravotnické dokumentaci vytváří nerovnost zbraní, kterou je soud povinen vyrovnat, a nedojde-li k tomu, je porušeno pacientovo právo na spravedlivý proces.“. Rozhodnutí naleznete zde. 

S ohledem na složitost problematiky doporučujeme obrátit se na advokáta specializujícího se na zdravotnické právo. Doporučujeme advokátku Zuzanu Candigliota, která spolupracuje s Ligou lidských práv a projektem Férová nemocnice. Seznam všech advokátů naleznete zde.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice.

4.7.2018