Právní poradna pro pacienty

Dobý den. Obracím se vás s problémy s údaji uvedenými ve zdravotnické dokumentaci, které mě poškozují v tom smyslu, že se mnou žádná pojišťovna nechce uzavřít životní pojistku. Dne 7.12. 2013 jsem psychicky zkolabovala kvůli pracovnímu přetížení, nevyspání, fyzickému a psychickému vyčerpání a rozchodu s přítelem. Měla jsem myšlenky na ukončení života stejně jako prostředky k dosažení tohoto činu (jsem veterinární lékařka). Žádný takový lék jsem však nepoužila. Snažila jsem s kontaktovat psychologa, kamarády, neúspěšně. Vše jsem přerušila pozřením jedné tablety Neurolu o síle 1 mg (maximální doporučená denní dávka je 4 mg), abych se uklidnila a mohla usnout. Po tom jsem usnula v šatně za ordinací a probudila mě až policie dobývající se ke mně do ordinace. Policii zavolal můj přítel, který o mne měl strach. Byla jsem převezena na Interní oddělení okresní nemocnice, druhý den na oddělení B (tzv. doléčovací - pro neakutní pacienty) Psychiatrické kliniky krajské nemocnice. Po příjezdu jsem byla vyšetřena psychiatričkou (pouze formou pohovoru), která mě shledala zdravou, navrhla mi pokračovat v návštěvách psychologa a zvážit medikaci antidepresivy. Žádné léky (krom trvale užívaných) mi během hospitalizace neaplikovali. Další den jsem byla vyšetřena psycholožkou, která můj stav neshledala nikterak závažným, ale doporučila pokračovat v psychoterapii u svého psychologa a úpravit denní režim a a životní styl. Další vyšetření nebyla provedena, musela jsem počkat do tzv. velké vizity, kde jsem byla vyzpovídána primářem oddělení a ihned po vizitě propuštěna domů. Obdržela jsem předběžnou propouštěcí zprávu, kde v diagnóze stálo F 43.2, tedy "poruchy přizpůsobení". Na cestu jsem od vrchní sestry obdžela tři dávky antidepresiv, o kterých mi nikdo nic neřekl. V té době jsem shodou okolností rušila starou životní pojistku a chystala se založit novou, kde bych byla pojištěna i pro případ rizikového těhotenství atd. Pojistka byla odmítnuta kvůli zdravotnímu dotazníku vyplněnému mým praktickým lékařem. Ten místo toho, aby do kolonky proběhlé hospitalizace - důvod, napsal pouze kód diagnózy, poslal pojišťovně kopii definitivní propouštěcí zprávy, o jejímž znění jsem neměla potuchy. Ve zprávě stálo, že jsem se pokusila aplikovat látku určenou k euthanasii zvířat do žíly (což není pravda!) a že jsem se předávkovala Neurolem (což taky není pravda!) a že jsem byla během hospitalizace medikována Mirtazapinem, což opět není pravda - ten jsem dostala až na cestu od vrchní sestry, která rozhodně nemá pravomoce rozhodovat o aplikaci léčiv. Za celou dobu hospitalizace se mě nikdo z lékařů neptal, jaké léky a v jakém množství jsem požila. Krevní testy na přítonost účinných látek či metabolitů rovněž nebyly provedeny. Nevím zda policie pořídila nějakou fotodokumentaci. Na vyšetřovacím stole leželo několik léků, mimo jiné lék T61 používaný k euthanasii zvířat, který jsem den před tím aplikovala psovi s rychle rostoucím nádorem čelisti, což mám v písemných i elektronických záznamech a rovněž mám od majitele souhlas s euthanasií. Pokud bych si lék sama aplikovala, účinek by se dostavi během několika málo minut a byl by fatální. Celou dobu pobytu na psychiatrickém oddělení (8.-10.12. 2013) jsem byla ubezpečována, že se jednalo prostě jen o zkrat, který prožije v životě mnoho lidí. Od prosince 2012, tedy více než rok navštěvuji klinického psychologa,m.j. soudního znalce v oboru psychologie. Ani on u mne nikdy nediagnostikoval depresi či duševní onemocnění. Asi dvakrát mi kvuli akutním problémům (úhyn pacienta apod.) navrhoval náštěvu psychiatra následovanou medikací, ale nakonec se vždy dočasný problém vyřešil a já se bez ní obešla. Po vyrozumění od pojišťovny o zrušení pojistky jsem požádala praktického lékaře o nahlédnutí do své dokumentace. Řekla jsem mu, že s údaji v propouštěcí zprávě nesouhlasím a rovněž jsem mu vytkla, že posílal kopii propouštěcí zprávy pojišťovně bez mého vědomí (pojišťovna zprávu nepožadovala, pouze vyplnit důvod hospitalizace!). Obrátila jsem se tedy na primáře psych. odd., zaslala mu shodnou e-mailovou i písemnou žádost o revizi a pozměnění propouštěcí zprávy, která se nezakládá na zcela pravdivých faktech. Přišla mi e-dodejka o doručení písemnosti, odpověď však nikoli. Obrátila jsem se telefonicky na zástupkyni, která neviděla na propouštěcí zprávě nic poškozujícího, znemožňujícího moje pojištění, pouze "poruchy přizpůsobení". Prý moji situaci chápe, ale vycházeli prý ze zpráv okrsní nemocnice, a že propouštěcí zprávu za žádných okolností nelze změnit (prý ani kdyby došlo k záměně krevních vzorků v laboratoři a vyšlo třeba, že jsem HIV pozitivní). Jak mám tedy dokázat, že jsem se nepokoušela o sebevraždu, případně jak nemocnice chce dokázat že jsem se o ni pokusila? Pokud by takto měl být hodnocen každý, koho objeví např. s nožem v ruce, nepojistitelných osob by byly tisíce. K sebepoškození ani předávkování léky nedošlo. Kdyby byl můj stav kritický a byla bych uznána sebevrahem, jistě by si nemocnice netroufla mě propustit po dou dnech domů, ale byla bych hospitalizována na oddělení se zvýšeným dohledem minimálně několik týdnů, medikována psychiatrickými léky, podstupovala různé terapie. Žádnou terapii krom krátkého diagnostického rozhovoru s ošetřující lékařkou a primářem a psycholožku jsem nepodstoupila. Ani můj obvodní lékař situaci tehdy nijak neřešil, nedal mi doporučení ke specialistovi, nepředepsal léky. Doufám, že jste této problematice porozuměli a a prosím o návrh dalšího postupu.