V srpnu loňského roku byla moje matka hospitalizována v "rehabilitačním centru" LDN. Byla po operaci zlomeniny krčku. Vzhledem k účinnosti rehabilitace (15 minut 5x týdně, někdy třeba týden vůbec žádná) 13.1.2010 zemřela. Podal jsem stížnost na ministerstvo zdravotnictví, protože jsem se obával podjatosti Krajského úřadu. Ministerstvo stížnost vrátilo na Krajský úřad. Má se sestavit komise, která bude případ řešit. Jako první reakce však přišla velmi ostrá vyhrůžka žalobou na finanční kompenzaci z mé strany, protože jsem stížností poškodil "dobré jméno" ústavu. Také jsem výtah ze své stížnosti umísťoval na poněkud osiřelé internetové stránky ústavu, kde za celý půlrok, co jsem je sledoval byl jeden jediný kladný příspěvek na účet centra. Cenzor se po týdnu vzbudil a můj příspěvek vymazal, tak jsem jej tam nakopíroval znovu. Takhle jsme si hráli asi dva týdny, pak paní ředitelce došla trpělivost a já dostal již zmíněnou výhrůžku. Paní ředitelka se mnou komunikuje pouze prostřednictvím své právní zástupkyně. Naivně se domnívám, že by ředitel nemocnice měl vládnout češtinou nejen slovem, ale i písmem a neměl by být problém nadiktovat dopis sekretářce. Mé dotazy: 1) Stížnost byla poslána v lednu a zatím se nic neděje - je to v pořádku? 2) Hradí jistě nijak levné právní služby zdravotní pojišťovna - tedy platím si náklady svého odpůrce ze zdravotního pojištění? Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,

stížnost ke krajskému úřadu by zpravidla měla být vyřízena do 60 dnů. Lhůtu je možné v mimořádných případech i prodloužit, v takové situaci o tom stěžovatel musí být vyrozuměn a informován. Ve vašem případě tedy hlavně o tom, jestli už byla ustanovena komise a jak pokračuje její činnost. Stížnost se podává k orgánu registrujícímu dané zdravotnické zařízení, což je většinou právě krajský úřad, proto ministerstvo pravděpodobně postupovalo správně, pokud na něj stížnost předalo. Pokud máte pocit, že se úřad nezabývá věcí řádně, je možné zvážit podání stížnosti na jeho postup k ombudsmanovi.

Pokud uvažujete i o možnosti pokusit se tento nárok uplatnit u soudu, je dobré si dát pozor na promlčecí lhůtu, která je u škod na zdraví dvouletá a začne běžet ve chvíli, kdy se pacient dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Po uplynutí této lhůty totiž nelze nárok u soudu s úspěchem vymáhat v případě, kdy by se pacient nedočkal uspokojivého řešení prostřednictvím stížností.

Co se týče výhrůžek žalobou, tak samotným podáním stížnosti ke krajskému řadu se poškození dobré pověsti léčebny dopustit nemůžete. U zveřejňování informací na internetu je to složitější. Z Vašeho popisu není jasné, jaké povahy byly Vaše příspěvky. Při posuzování o tom, jestli by se mohlo jednat o poškozování dobré pověsti by se přihlíželo k více faktorům. Zásadní by byla pravdivost informací Vámi uvedených, a to i v celkovém kontextu. Hledělo by se i na formu s jakou byly informace prezentovány, tedy jestli se příspěvek nevymyká normám slušného chování. Samotný fakt, že léčebna poskytuje na internetu prostor pacientům, aby podali vyjádření ke své spokojenosti s poskytovanými službami, která mohou být jak pozitivní tak negativní, by měl být zohledněn.

Právní služby si nemocnice běžně zajišťují prostřednictvím vlastního personálu nebo najímáním externích spolupracovníků a hradí je ze svých veškerých zdrojů, kterými jsou zejména příjmy z vlastní činnosti (proplácené hlavně pojišťovnami), příspěvky ze státního rozpočtu a rozpočtů obcí a dary od sponzorů.

Vaše Férová nemocnice

28.5.2010

zpět na přehled dotazů