Za jakých okolností může lékař, zdravotnické zařízení napsat do zprávy (a samozřejmě řídit se jím), cituji:
"...při problematické diagnóze a neperspektivní prognóze konziliářem ARO bylo doporučeno neprovádět KPR (resuscitaci) ... v souladu s doporučením nebyla KRP zahájena". Doporučením se řídili a nastala smrt pacienta.
Jak je tato citlivá věc ošetřena právně? Když je něco doporučením, tak mohu, ale taky nemusím! Kdy v medicíně právně nastane doba doporučení.. Mohu? Nemusím! když se týká života pacienta?
Někde jsem četla o terminálních stádiích onkologických pacientů, že se neprovádí KRP, ale toto nebyl tento případ.
Ráda bych ještě věděla, zda-li jsou povinni toto "doporučení" sdělit pacientovi, který je při vědomí a zda-li rodinným příslušníkům (označených pacientem), jsou-li osloveni a žádáni o podání informací o zdravotním stavu.
Informace od lékaře jsem dostávala kusé, nic neříkající a hlavně s plánem léčby „uděláme vyšetření, vylepšíme tuto funkci“ apod. Tuto informaci jsem našla ve zprávě o zemřelém, lékař mi ji nedokázal vysvětlit.
Děkuji za informaci.

Odpověď:

Dobrý den,

bohužel jsme pouze právní poradnou a je pro nás tedy nemožné posoudit Váš případ z lékařského hlediska.

Právo jako takové se otázkou nutnosti dodržet „doporučení“ nezabývá. Je zde ovšem obecný požadavek postupovat tzv. “lege artis“, tedy na náležité odborné úrovni. Náležitou odbornou úrovní se dle zákona o zdravotních službách (§ 4 odst. 5 – online dostupný například zde) myslí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Nemůžeme posoudit, zda se ve Vašem případě jednalo o porušení tohoto principu nebo nikoliv.

Právo být informován o svém zdravotním stavu a navrhovaných léčebných postupek a dalších souvisejících otázkách je základním právem pacienta (a za splnění i dalších podmínek též právo jeho blízkých). Tato povinnost se netýká pacientů, kteří nejsou schopni poskytované informace vnímat, popřípadě může být informace o nepříznivém zdravotním stavu po nějakou dobu pacientovi nesdělena, pokud by mu to v konkrétní situaci způsobilo závažnou újmu na zdraví (předpokládáme, že ani jedna z těchto situací nebyla naplněna) – vyplývá tak z ustanovení § 31 a násl. zákona o zdravotních službách (online naleznete například zde).

Informace o zdravotním stavu pacienta mohou obecně vyžadovat jeho osoby blízké (jedná se například manžela, manželku, jeho potomky, …), pokud není pacientem zakázáno informace těmto osobám poskytovat.

Z Vámi uvedených informací se domníváme, že postup lékařů (týkající se poskytování informací) nebyl správný – měli pacienta, popřípadě Vás, dostatečně informovat o zdravotním stavu a dalším navrhovaném postupu, i vzhledem k nedoporučení provádět KRP. Pokud byste totiž s tímto navrženým postupem zásadně nesouhlasili, bylo by možné provedení KRP vyžadovat. Dále je tedy například možné podat na poskytovatele zdravotních služeb stížnost – bližší informace o podání stížnosti naleznete například zde.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

21.9.2017

zpět na přehled dotazů