Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

v úvodu bychom chtěli podotknout, že odpověď na váš dotaz se neskrývá ve speciálním zákoně upravujícím činnost záchranné služby, nýbrž v předpise obecném, a sice v zákoně o zdravotních službách, který pokrývá komplexně všechna zdravotnická povolání. Stejně jako vámi zmiňovaný předpis, i tento zákon je v současné době ve fázi podepisování prezidentem a v účinnost by měl vstoupit ve stejný den (v současné době platí ještě jiná právní úprava, avšak vzhledem k charakteru dotazu se budeme blíže zabývat tou budoucí).

Váš dotaz směřuje na vybrané problémy práv a povinností rodičů a záchranářů při ohrožení nezletilého dítěte. Prvním z nich je možnost "obrany" vůči odvezení dítěte proti vůli rodičů V tomto případě hraje rozhodující roli faktický stav dítěte a míra ohrožení jeho života. Nabízenou lékařskou pomoc je možno odmítnout poskytnutím negativního reversu, v čemž má rodič právo za dítě rozhodovat (navíc pokud je nízkého věku, jak zle z dotazu pochopit). Dle obecné praxe, kterou ve svých nálezech podpořil i ústavní soud (nejvyšší instance sloužící k ochraně lidských práv v ČR) je však možno odmítnou dítěti lékařskou péči jen v případech, kdy dítě není přímo ohroženo na životě (tedy třeba při nesouhlasu s převozem k rutinnímu vyšetření apod.). Toto rodičovské právo lze naopak omezit, pokud je přímo ohrožen život dítěte, jak se ústavní soud vyjádřil např. v kauze týkající se odmítání poskytnutí krevní transfúze: "Ochrana zdraví a života dítěte je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv a omezení náboženské svobody, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní". Pokud tedy budete chtít brojit proti záchraně dítěte, jež bude ohroženo na životě, budete pravděpodobně neúspěšní, a to jak ve snaze zamezit tomuto výkonu, tak v případné snaze získat posléze odškodnění.

Druhým problémem je otázka přítomnosti matky u svého dítěte při jeho převozu do zdravotnického zařízení. Dle výše zmíněného zákona má pacient (tedy i dítě) právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce (tedy i rodiče). Toto právo lze omezit pouze, pokud přítomnost zákonného zástupce může narušit poskytování lékařských služeb. Osobně se domníváme, že toto neurčité ustanovení je použitelné např. při operaci, avšak ne již v případě převozu do zdravotnického zařízení. Pokud se navíc jedná o novorozence či batole, které je kojeno matkou, mělo by být samozřejmostí, že bude matka do příslušného zdravotnického zařízení odvezena spolu s dítětem. V opačném případě by chování pracovníků záchranné služby bylo způsobilé zakládat důvody pro podání občanskoprávní žaloby na ochranu osobnostních práv.

Třetím problémem, jenž v dotaze uvádíte, je otázka informování pacienta, v našem případě jeho zákonného zástupce. Jak dle mezinárodních úmluv, tak dle současné právní úpravy, a rovněž tak dle úpravy, jež nabude účinnosti v budoucnu (a o které je tady řeč), platí povinnost podrobně informovat pacienta o jeho zdravotním stavu a léčebném postupu, který bude následovat. Touto informovaností je podmíněna i platnost souhlasu, který pacient se svou léčbou lékaři (či jinému zdravotnickému pracovníku) uděluje. V případě, že se jedná o nezletilého pacienta, připadá toto právo samozřejmě jeho zákonnému zástupci. Máme za to, že do informací, které jsou zdravotníci povinni poskytnout, spadá i místo, kam bude pacient odvezen v případě zákroku záchranné služby, a další detaily s tím spojené.

Vaše Férová nemocnice

21.11.2011