Má maminka prodělala období horeček, jako diabetička hyperglykemie, při závrati došlo k pádu a dva dny poté k bolestem pod pravou klíční kostí vystřelující do pravého ramene, až celé ruky, které znemožňovaly jakýkoli pohyb, nebyli jsme ji schopni dopravit za lékařkou. Proto jsme praktickou lékařku kontaktovali telefonicky s prosbou, zda by maminku, coby imobilní pacientku navštívila, ta však – přestože znala výše uvedené potíže – návštěvu vykonat odmítla. Ve večerních hodinách téhož dne jsme volali záchrannou službu pro silné bolesti, neutišitelné analgetiky ani obklady a ta maminku převezla na traumatologické oddělení chirurgie. Odtud byla po rtg vyšetření (vyhodnoceném lékařem jako negativním) a aplikaci injekce proti bolesti poslána lékařem sanitou zpět domů. Dostala recept na lék uvolňujíc svaly a doporučení přikládat teplé obklady, ačkoli lékař věděl, že léčba teplými obklady měla spíše opačný efekt. Přesto soudil na natažený sval nebo blokádu a žádná dovyšetření neprovedl. O další dva dny později jsme zavolali v 9:16h záchrannou službu pro nesnesitelné bolesti na hrudi a dušnost a ta maminku převezla na JIP kardiologického oddělení (čas uvedený v chorobopisu příjmové ambulance je 10:39h) – zde během dvou hodin po přijetí na lůžko v 10:50h (údaj uvedený v Průběhu hospitalizace) došlo k úmrtí, a to ve 12:40h. V příjmové zprávě lékařka uvádí, že pacientka je polymorbidní, ale dosud bez kardiální anamnézy.

Kardiolog mi nedokázal odpovědět na otázku, co je základní příčinnou smrti. Vystavil dva Listy o prohlídce zemřelého (byly mi dodány v opisu dokumentace) se stejným časovým údajem, ovšem rozdílnými údaji týkající se bezprostřední příčiny smrti a základní příčině smrti. V jednom listě zaznamenává v obou případech Srdeční zástavu. Ve druhém Listě o prohlídce zemřelého uvádí jako bezprostřední příčinu smrti Srdeční zástavu a základní příčinu Městnavé selhání srdce. Přibližný interval mezi začátkem příznaků a úmrtím není vyplněn. V Průběhu hospitalizace lékař zmiňuje obtížnou intubaci, při které došlo k aspiraci žaludečního obsahu (použita rourka vel. 7,5). Na mé přání byla kardiologem navržena pitva, později jsem se však dozvěděla, že nikoli zdravotní, ale patologicko-anatomická, která nebyla patologem schválena.

Patolog nevyplnil v Listě o prohlídce zemřelého žádný údaj o bezprostřední příčině smrti, ani základní příčině, která k ní vedla, uvedl jen, že pitva nebyla provedena. O neprovedení pitvy mne nikdo neinformoval – maminky tělo bylo tedy bohužel zpopelněno dříve, než jsem se tuto skutečnost dozvěděla při přijetí opisu Pitevního protokolu. - Prosím Vás o sdělení, zda v daném případě neměla být s ohledem na zákonné podmínky zvolena lékařem zdravotní pitva z důvodu úmrtí náhlého či neočekávaného namísto pitvy patologicko-anatomické. Pokud jsme správně pochopila aktualizaci pitevního zákonu v r. 2014, tak zdravotní pitva by odmítnuta patologickým oddělením neměla. V případě nepochybení chirurga se správně stanovenou dg. Natažení svalu nebo blokády se domnívám, že došlo k úmrtí náhlému, neboť definice takového úmrtí zní, že doba mezi prvními příznaky a úmrtím není delší než 6h. Maminka zemřela na kardiologickém oddělení během dvou hodin, záchranná služba uvádí v zápisu tachykardii, volána byla 4h před úmrtím. V případě mylného úsudku chirurga, že se jedná o natažený sval nebo blokádu by zřejmě i tak toto úmrtí splňovalo definici úmrtí neočekávaného.

Velmi děkuji za odpověď

E.K.Š.

Odpověď:

Dobrý den,

předně musíme upozornit na to, že bohužel nejsme lékaři, a tak nejsme schopni posoudit, zda od doby, kdy došlo u Vaší maminky ke zdravotním komplikacím, došlo k nějakému pochybení na straně lékařů, například zda lékař zanedbal vyšetření hned při prvním převozu maminky do nemocnice, zda neprovedl špatnou diagnózu a zda případná pochybení mohla být v příčinné souvislosti s pozdější smrtí maminky. Pro takové posouzení by bylo třeba vyžádat si veškerou zdravotnickou dokumentaci a poté konzultovat celý postup lékařů s nezávislým odborníkem – tedy s jiným lékařem.

Vás hlavní dotaz směřuje k tomu, zda v tomto případě byla povinnost vykonat na Vaší mamince pitvu, případně jaký druh pitvy. Podle informací uvedených v dotazu povinnost provést pitvu v popisovaném případě z právní úpravy nevyplývala.

Uvedla jste, že jste vyslovila před ošetřujícím lékařem přání, aby byla provedena pitva. Kardiolog poté nařídil pitvu, a to pitvu patologicko-anatomickou, kterou ale později patolog nevykonal a do Listu o prohlídce zemřelého uvedl, že pitva nebyla provedena. Dále se tedy pokusíme seznámit Vás stručně s tím, jaké druhy pitev se dají vykonat, co je účelem každé z těchto pitev, ve kterých případech je povinnost tu kterou pitvu provést, ve kterých případech může být provedení pitvy odmítnuto ošetřujícím lékařem či patologem a komu je třeba poté sdělit výsledek pitvy.

Zákon o zdravotních službách (naleznete například zde: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372 ) rozlišuje čtyři druhy pitev – pitvu anatomickou (k výukovým účelům nebo pro účely vědy a výzkumu), pitvu patologicko-anatomickou (u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin; za účelem ověření léčebného postupu), zdravotní (zjištění příčiny smrti a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy) a pitvu soudní (při podezření na trestný čin). Pitvy patologicko-anatomické a zdravotní se dále dělí na pitvy povinné (absolutně a relativně) a nepovinné.

§ 88 zákona o zdravotních službách stanoví, co je účelem provedení každé z těchto pitev a zároveň zde vymezuje důvody, ve kterých je povinností provést pitvu. V případě pitvy anatomické, patologicko-anatomické nebo soudní nebyl zcela zjevně splněn žádný ze zákonných důvodů. U povinného nařízení pitvy zdravotní přicházejí v úvahu dva důvody, kterými se blíže budeme zabývat.

1) § 88 odst. 3, písm. a) zákona o zdravotních službách uvádí jako důvod pro povinné vykonání zdravotní pitvy náhlou či nečekávanou smrt, kdy se zároveň nepodařilo jednoznačně zjistit příčinu smrti. I kdybychom došli k závěru, že se jednalo o náhlou a neočekávanou smrt, je součástí podmínky pro povinné nařízení pitvy i skutečnost, že nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti, ovšem zde byla příčina smrti podle ošetřujícího lékaře známa. Vycházíme z toho, že v Listu o prohlídce zemřelého byla konstatována jako bezprostřední příčina smrti Srdeční zástava a jako základní příčina smrti Městnavé selhání srdce. Proto docházíme k závěru, že lékař neměl povinnost pitvu nařídit z tohoto důvodu.

2) Dalším důvodem, který se zde nabízí pro povinné nařízení zdravotní pitvy je důvod podle § 88 odst. 3, písm. c) zákona o zdravotních službách - při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému. Je otázkou, kterou jako nelékaři nejsme schopni posoudit, zda byl důvod pochybovat o nesprávném postupu lékařů a zda toto podezření bylo vysloveno buď Vámi nebo zdravotnickým pracovníkem či lékařem. Pokud by zde takové vyslovené podezření bylo, pak by to byl důvod pro povinné nařízení zdravotní pitvy.

V případě Vaší maminky měl lékař za to, že zde není ani jeden z výše uvedených důvodů pro povinné nařízení zdravotní pitvy, přesto pitvu nařídil, a to zřejmě z důvodu Vašeho přání, jednalo se ale pouze o fakultativní (dobrovolné) nařízení pitvy, nikoli o povinné nařízení pitvy. Lékař zvolil pitvu patologicko-anatomickou, nemůžeme bohužel posoudit, jaké měl k tomu důvody.

Později patolog rozhodl, že přes nařízení provedení pitvy ze strany kardiologa, pitvu neprovede. Zákon o zdravotních službách uvádí případy, ve kterých může dojít ze strany patologa k rozhodnutí o neprovedení pitvy z určitých konkrétních důvodů. Domníváme se, že zde patolog postupoval zřejmě v souladu s § 89 odst. 5, písm. a) zákona o zdravotních službách, podle kterého může odmítnout provést patologicko-anatomickou pitvu v případě, že je nařízena lékařem pitva, která není dle zákona povinná (jak jsme rozvedli výše, v tomto případě povinná nebyla) a kdy příčina smrtí je známa (rovněž rozvedeno výše, příčina smrti byla známa – Srdeční zástava).

V dotazu jste dále uvedla, že jste nebyla informována o tom, že pitva nebyla provedena. Výsledek provedené pitvy se dle zákona povinně sděluje jen zdravotnímu zařízení. O výsledku provedení/neprovedení pitvy nebývá blízký příbuzný přímo informován, tato informace se pouze zakládá do zdravotní dokumentace zemřelého, do jejíhož obsahu jste oprávněna jako blízký příbuzný nahlédnout na požádání, můžete si z ní pořizovat výpisy, opisy či kopie.

Pokud máte pocit, že měla být u Vaší maminky nařízena zdravotní pitva z některého z výše rozebíraných důvodů, je otázkou, jaké máte v tuto chvíli možnosti. Samozřejmě není možné domáhat se dodatečné provedení pitvy z důvodu zpopelnění těla. Pokud máte podezření, že došlo na straně lékařů k pochybení, a že toto pochybení bylo důvodem smrti Vaší maminky a v souvislosti s tím máte pochybnosti o příčině smrti Vaší maminky, je zde možnost podat na nemocnici stížnost (o té se můžete více dočíst zde: http://www.ferovanemocnice.cz/reseni-sporu-29/stiznosti-273.html ) nebo řešit celou věc soudně. Ještě před tím Vám ale určitě doporučujeme vyžádat si zdravotní dokumentaci Vaší maminky a konzultovat postup lékařů s jiným odborníkem – lékařem. Tak si ujasníte, zda případné další kroky mají smysl. Pro případný soudní spor doporučujeme vyhledat advokáta – toho si můžete vyhledat zde: http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

11.5.2016

zpět na přehled dotazů