Právní poradna pro pacienty
dotaz do poradny můžete vložit zdeDotaz:
Postup lekára
V polovici roku 2014 som začal pociťovať, že môj zrak je dosť zhoršený a z toho dôvodu som sa rozhodol obrátiť na špecializovaného lekára, aby mi v tomto smere poradil a predpísal správnu liečbu prípadne operačný zákrok. Od svojej známej som dostal kontakt na nemenované očné centrum. Tu som neskôr absolvoval očné vyšetrenie, na základe ktorého mi boli ponúknuté dve možnosti riešenia úpravy môjho zraku. Komplexné vyšetrenie môjho zraku som absolvoval dňa 27.11.2014. Dňa 05.12.2014 som sa zasa raz dostavil za nemenovaným lekárom, aby mi na základe vyššieuvedeného vyšetrenia a vzájomnej dohody objednal multifokálne šošovky, jednu na pravé a jednu na ľavé oko.
Operácia pravého oka bola vykonaná nemenovaným lekárom dňa 20.01.2015 a na nasledujúci deň som prišla na kontrolu, či bol zákrok vykonaný v poriadku. Operácia ľavého oka bola vykonaná dňa 22.01.2015 a nasledujúci deň t. j. 23.01.2015 bola opäť vykonaná kontrola, či zákrok prebehol v poriadku. Už samotná kontrola mi bola podozrivá, keď mi lekár kázal čítať text s oboma očami súčasne bez toho aby som si postupne jedno zakrýval a čítal písmená jednotlivo každým okom samostatne. Lekár konštatoval, že všetko je v poriadku a oba zákroky prebehli úspešne. Aj napriek skutočnosti, že od vykonania oboch zákrokov ubehlo niekoľko týždňov, som neustále pociťoval tlak v očiach resp. v jednom väčší tlak a bolesť hlavy, ktorá prechádzala až do neznesiteľných migrén.
Zo začiatku som tieto zdravotné stavy pripisoval operačným zákrokom, avšak nakoľko sa môj zdravotný stav nezlepšoval, tak po predchádzajúcom telefonickom rozhovore navštívil nemenovaného lekára na konzultáciu. Ten mi zrak opätovne vyšetril a vypísal mi poukaz na optické okuliare, čo ma úplne zaskočilo a zostala som z takéhoto priebehu úplne prekvapená. Na pravé oko som mal dostať dioptrie vo veľkosti 2,00 a na ľavé oko vo veľkosti 0,75.
Podľa potvrdení som zistia, že do pravého oka mi bola úmyselne a bez môjho vedomia voperovaná monofokálna a nie multifokálna šošovka, na ktorej sme sa dohodli a za ktorá som zaplatil. Po zistení týchto skutočností som vyhľadal nemenovaného lekára, aby mi vysvetlil, prečo mi do pravého oka voperoval inú t. j. monofokálnu šošovku a nie multifokálnu šošovku, za ktorú som zaplatil. . Po tom ako sa vrátil do ambulancie, prišiel ku mne a do rúk mi strčil krabičku a povedal: „Toto je tá multifokálna šošovka, ktorá Vám mala byť pôvodne voperovaná do oka.“
Dňa 14.04.2015 som sa dostavil na dohodnutý operačný zákrok, kedy mi mal byť vyoperovaná monofokálna šošovka a voperovaná multifokálna šošovka, ktorú opätovne vykonal nemenovaný lekár. Na samotnej kontrole u nemenovaného lekára dňa 04.05.2015 konštatoval, že viečko je poklesnuté a z jeho tváre bolo zrejmé, že má z vykonaného zákroku určité obavy.
Výsledkom bolo, že môj zrak bol ešte horší (neostré videnie), viečko poklesnuté, neznesiteľné bolesti v oblasti oka, na čo mi povedal, že sa to ustáli a zrak bude v poriadku. Po zákroku som neustále pociťoval rezanie a bolesť, až nakoniec som bol nútený vyhľadať pohotovostnú očnú ambulanciu, nakoľko mi začalo oko hnisať a krvácať. Tu mi lekár oko od krvi a hnisu vyčistil a odstránil neurčitý počet stehov, avšak podrobnosti si už nepamätám keďže som bol ubolený a traumatizovaný. Dňa 14.07.2015 som už ani neviem koľký krát navštívil nemenovaného lekára, kde mi vybrali stehy a kontrola bola odporučená podľa potreby.
Zdravotné problémy sa však neskončili a dňa 11.09.2015 som musel opätovne navštíviť nemocnicu, nakoľko ma v oku rezalo a vytekal hnis. Tu ma lekár ošetril a povedal, že ten operačný zákrok nebol vykonaný riadne a z toho dôvodu mi vznikli tieto zdravotné problémy. Posledné vyšetrenie som absolvoval dňa 04.11.2016 u tretieho lekára, ktorý mi povedal, že šošovka v pravom oku nie je riadne umiestnená, je posunutá z puzdierka a odporučil mi vyšetrenie u nemenovaného lekára, ktorý operáciu vykonal.
Na základe vyššieuvedených skutočností žiadam o radu, čo v takomto prípade robiť, či lekár postupoval správne a aké sú možnosti ďalšieho postupu (trestné oznámenie prípadne žaloby o náhradu škody).
Ďakujem.
Jan
Odpověď:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu vyplývá, že opravdu došlo k pochybení lékaře, co se týče voperování jiné čočky do oka, než na jaké jste se s lékařem dohodl, jehož důsledkem byla další „zbytečná“ operace. Ohledně Vašich dalších zdravotních problémů (hnisání a krvácení oka) nemůžeme posoudit, zda tyto obtíže byly opravdu způsobeny špatným postupem lékaře. Pokud však další doktoři tvrdili, že Vám obtíže vznikly v důsledku operace a čočka je v oku nesprávně umístěna, je pravděpodobné, že ze strany Vašeho lékaře došlo k pochybení.
K případnému posouzení, zda došlo k pochybení lékaře, se využívá zdravotnická dokumentace, která obsahuje informace o Vaší léčbě (případně se provádějí další vyšetření). Z tohoto důvodu Vám doporučujeme vyžádat si zdravotnickou dokumentaci od všech doktorů, u kterých jste byl v souvislosti s operací očí ošetřen pro případné vymáhání nároků. Kopii dokumentace musí zdravotnické zařízení vyhotovit do 30 dnů ode dne, kdy o to pacient požádá. Za výpisy, opisy nebo kopie je možno po pacientovi požadovat úhradu, která nesmí překročit náklady spojené s jejich pořízením. Žádost o kopii dokumentace se podává ke zdravotnickému zařízení, které ji vede (lékař nebo nemocnice). Doporučuje se písemná forma žádosti, i když zákon tuto povinnost nestanovuje. Další užitečné informace o zdravotnické dokumentaci a vzor žádosti o poskytnutí kopie dokumentace můžete nalézt zde.
Co se týče Vašeho možného postupu, je zde několik možností, a to vyřešit spor dohodou, podáním stížnosti nebo podáním žaloby u soudu.
Nejschůdnější, nejlevnější a nejrychlejší možností je dohodnout se na odškodném přímo s lékařem, či se zdravotnickým zařízením, které lékaře zaměstnává. Můžete poslat dopis, ve kterém sdělíte, jak vysokého odškodnění se domáháte, z jakého důvodu a přiložíte také kopie důkazů, na kterých zakládáte svůj nárok. Už v této fázi doporučujeme zastoupení advokátem, který Vám poskytne odbornou pomoc se sepsáním žádosti o odškodnění a také s případným uzavřením dohody o odškodném. Mimosoudní řízení také může probíhat formou mediace za účasti mediátora. Více o mimosoudním řešení sporů, konkrétně mediaci, se můžete dočíst zde.
Další možností je podat na lékaře stížnost podle zákona o zdravotních službách. Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje, tedy buďto lékaři nebo vedoucímu zdravotnického zařízení např. řediteli nemocnice. Pokud byste s vyřízením stížnosti nesouhlasil, je možné podat další stížnost správnímu orgánu, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb (u nemocnic nejčastěji krajský úřad). Podání stížnosti je bezplatné a někdy může vést i k tomu, že nemocnice uzná své pochybení a dohodne se s Vámi na odškodnění. Podání stížnosti není časově limitováno, pokud byste se však pro podání stížnosti rozhodl, doporučujeme ji podat bez zbytečného odkladu. Podle jiných právních předpisů lze podat stížnost i k České lékařské komoře, která je však limitována lhůtou jednoho roku. Česká lékařská komora může lékaři udělit důtku, pokutu, podmínečně jej vyloučit i jej vyloučit. Další informace o podávání stížností a o řízení o stížnosti můžete nalézt zde.
Poslední možností je řešení sporu soudní cestou podáním žaloby. V žalobě můžete požadovat náhradu nemajetkové újmy (bolestné), náhradu za ztížení společenského uplatnění, pokud k němu došlo a případně také náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, k níž došlo v důsledku škody na zdraví. Náhrada za ztrátu výdělku se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu (nemocenské). Pokud se rozhodnete podat žalobu, i zde doporučujeme zastoupení advokátem, který Vám poskytne odbornou pomoc. Vhodného advokáta naleznete například ve vyhledávacím formuláři České advokátní komory nebo na stránkách Potřebujiprávníka.cz. Nevýhoda této možnosti je v časové náročnosti soudního řízení a také v nákladnosti v průběhu. Pokud byste v soudním sporu neuspěl, soud by Vám pravděpodobně také přikázal uhradit úspěšnému účastníkovi náklady řízení za zastupování, soudní poplatky a případně znalecký posudek.
Vzhledem k tomu, že jste zákrok podstoupil již v roce 2015, doporučujeme jednat co nejdříve, pokud se rozhodnete pro vymáhání svého nároku prostřednictvím některé z možností. Vaše osobní práva, jakým je např. právo na zdraví nebo na život, se sice nepromlčují, promlčují se však práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech a to ve tříleté subjektivní lhůtě. Tříletá subjektivní lhůta znamená, že se právo promlčí za tři roky od té doby, kdy jste se o škodě poprvé dozvěděl, tedy tři roky ode dne, kdy Vám vznikly zdravotní obtíže. Pokud by tedy tyto tři roky uběhly, nemusel byste být schopen vymoci své nároky.
S pozdravem,
Vaše Férová nemocnice
13.10.2017