Dobrý den. Volala jsem 155 s tím, že jsem těhotná v 38tt a náhle jsem začala velmi silně krvácet. Dispečerce jsem popsala, že krvácím a všude je miniálně litr, litr a půl krve. Dispečerka mne ujištovala, že krev je rozředěná plodovou vodou a proto je jí tolik, přestože jsem namítala, že krev je tmavá a neředěná zeptala jsem se tedy co mám dělat, zda se jít sprchovat, jako před cestou do porodnice. Dispečerka mně tedy odeslala do sprchy. Až na můj dotaz, že jsem sama doma, zda nemám tedy nechat odemčeno, než do sprchy půjdu, mi odsouhlasila, že ano, mám jít tedy odemčít. Posílá sanitku.

Poté jsem telefonovala manželovi, který byl v práci (cca 15 km) co se děje, aby přijel domů.

Po sprše, která krvácení zintenzivněla jsem dále čekala na záchranou službu a telefonovala se sestrou, abych "nebyla sama"...

První dorazil manžel, až několik minut po něm sanitka s 2členou posádkou. Zatím nevím, zda se jednalo o lékařku (v pondělí se chystáme informovat na ředitelství záchrané služky), která mne stále krvácející odmítla ošetřit, dokud manžel nenajde mou kartičku pojištovny, kterou jsem měla řádně sbalenou v tašce spolu s těh. průkazem.

Když zdravotnice řekla řidiči, aby přivezl sedátko, trval si řidič na svém, že snad dojdu k sanitce, což jsem odmítla s tím, že se mi motá hlava a mlží vše před očima. Na opakovanou výzvu tedy přinesl sedátko, poté jsem bohužel na chvíli ztratila vědomí, takže mi byla podána nějaká kapačka, změřen tlak a byla jsem za pomoci manžela naložena do sanitky, kde mi pan řidič prakticky hodil kapačku na mé těhotné břicho a ještě na mně položil mou cestovní tašku sbalenou do porodnice.

Během převozu jsem byla hypotonická, stále krvácející, na což jsem upozorňovala, bylo mi ovšem opáčeno, ať řeknu, kdybych cítila hlavičku...

Když jsme po více než hodině od volání 155 dorazili do nemocnice a měli mně předělat na lehátko z gyn.oddělení, byla jsem opět vyzvána panem šoférem, že si zvládnu přelézt sama. Poté jsem ztratila vědomí a dále si jen matně vybavuji události z gynekologie, kde mi byl pro masivní krvácení proveden akutní císařský řez. Miminko se bohužel narodilo bez známek života a i přes to, že se jej podařilo resuscitovat, po 6 dnech na novorozenecké JIP zemřelo.

Mne se podařilo zachránit jen díky rychlému jednání pana doktora na gynekologii, bezmála jsem vykrvácela.

Podle projetí zpětně hovorů, kdy jsem mluvila se sestrou a kdy dorazil domů manžel, jsme zjistili, že RZP dorazila od volání nejdříve po 25 minutách! Z max. 20 km vzdálenosti.

Proto je evidentní, že rychlá záchranná služba nesplnila své základní povinosti a udělala několik závažných chyb (už jen , že mne dspečerka odsouhlasila a poslala se osprchovat při velkém krvácení, nebot to se při kkrvácení v žádném případě nesmí!).

Můžete mi prosím poradit, kam se obrátit se svou stížností, kde žádat vysvětlení, proč sanitka přijela bez lékaře, kdo pochybil a proč jí to trvalo 25 min?! Mám případně zvažovat žalobu?

Život našeho andílka už nám to nevrátí, pocit, že můj starší chlapeček mohl být bez maminky, jen kvůli přístupu zdravotníků, kterým jsem naivně plně důvěřovala ve mně také zůstane, ale byly bychom rádi, kdyby bylo pochybení potrestáno a až kdokoliv další bude potřebovat pomoc rychlé záchranné služby dočkal se rychlé a adekvátní pomoci.

Děkuji za Váš čas.

KlaraZ

Odpověď:

Dobrý den,

litujeme, že se musíte vyrovnávat s tak smutnou událostí. Pokusíme se vám nastínit možnosti, jak můžete postupovat. Nejsou mezi námi lékaři, nemůžeme proto posoudit případ z medicínského hlediska.

Jako pochybení se nám však jeví, že sanitka nebyla schopná dojet do 20 minut, což je čas, který zákon požaduje jako dojezdový čas pro záchrannou službu do jakékoli obce z nejbližší výjezdové základny rychlé záchranné služby. Dalším porušením zákona dle našeho názoru bylo, že zdravotnice začala s ošetřením až po předložení průkazu zdravotní pojišťovny. Pokud je jedná o případy neodkladné zdravotní péče, musí být poskytnuta bez ohledu na smluvní zdravotní pojišťovnu nebo dokonce zaplacené zdravotní pojištění.

Doporučujeme vám obrátit se na záchrannou službu a přijímající nemocnici, a obstarat si kopii zdravotnické dokumentace, která se k zásahu záchranné služby vztahuje (případně si pokuste obstarat i záznam hovoru na tísňovou linku). Obecný postup uvádíme zde. Pokud by její obsah neodpovídal reálnému průběhu zásahu, můžete její nepravdivost dále namítat ve stížnostech.

Můžete se také obrátit na lékaře, který pacientku od záchranné služby převzal, a požádat ho o sepsání čestného prohlášení, kde popíše, v jakém stavu pacientku převzal a zda dle jeho názoru došlo k pochybení záchranné služby (je eventuálně možné nechat si také zpracovat znalecký posudek, jde však o nákladnější záležitost). Na základě odborného názoru se pak můžete rozhodnout, jak dál postupovat.

První z možností je podání stížnosti. Tu můžete adresovat ředitelství zdravotnické záchranné služby v příslušném kraji, se kterým již komunikujete, jak vyplývá z vašeho dotazu. Pokud se závěry z této stížnosti nebudete spokojeni, tak i příslušnému krajskému úřadu (záchranné služby jsou formálně organizace zřízené krajem). Doporučujeme co nejpřesněji vylíčit všechny důležité okolnosti, tedy co namítáte, ať už jde o odbornost poskytnuté zdravotní péče nebo o jednání personálu vůči pacientce. Můžete případně uvést, že trváte na sdělení, jaké kroky byly podniknuty k nápravě.

Pro případ, že by v zasahující posádce byl lékař (což podle dotazu zatím ověřujete), se jeví jako vhodné obrátit se kvůli pochybení lékaře na Českou lékařskou komoru, která projednává disciplinární provinění lékařů (nikoli však jiného zdravotnického personálu). Informace o projednání stížnosti uvádí Česká lékařská komora na svých stránkách, ke stížnosti doporučujeme přiložit kopie zdravotnické dokumentace, aby z ní při posouzení vaší stížnosti mohla komora vycházet. Upozorňujeme, že Česká lékařská komora může případ projednat, pokud k němu došlo méně než před rokem. Pokud dojde k závěru, že k pochybení došlo, dojde k potrestání konkrétního lékaře.

Podání stížnosti nevede automaticky k získání odškodnění v případě, že došlo k pochybení lékařů. Pokud byste měli zájem o ně usilovat, alespoň ve stručnosti nastíníme možné alternativy.

Je možné postupovat neformální cestou tzv. mimosoudním řešením sporu, kdy v případě, že záchranná služba pochybení uzná (na základě vaší stížnosti), můžete se na něm domáhat (např. doporučeným dopisem) omluvy, případně finančního odškodnění. Částka, které se tímto způsobem můžete domoci, však bude patrně nižší než při soudním řešení sporu. V něm by ale bylo na vás, abyste prokázali, že lékaři nebo jiný zdravotnický personál nesplnili některou ze svých povinností, a že následkem jejich pochybení došlo k újmě na zdraví u dítěte nebo rodičky. Toto prokazování může být komplikované, s nejistým výsledkem a zdlouhavé; to lze očekávat obzvláště ve vašem případě, kdy některé skutečnosti není možné prokázat jinak, než výpovědí zúčastněných osob.

Pro oba tyto případy bychom vám také doporučili nechat se zastupovat advokátem se zkušenostmi ve zdravotnickém právu, vybrat si ho můžete na webu České advokátní komory.

Přejeme vám, ať se vám podaří dosáhnout nápravy.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

18.12.2015

zpět na přehled dotazů