Výzva k náhradě škody?

Na den 15.1.2011, byla má žena objednána na pravidelnou prohlídku do nemocnice na kolonoskopii. Při kontrole tlustého střeva jí byl odebrán polyp. Po tomto zákroku však následovaly velké bolesti v oblasti konečníku a potíže při vyprazdňování, kde při následné kontrole na chirurgii rovněž v nemocnici, bylo řečeno, že se jedná o záležitost, která se může při tomto vyšetření projevit. Následovalo léčení pomocí tablet „Detralex“ a čípky „Faktu“. Dne 27.1.2011 jí byla obvodním lékařem, z důvodu nutnosti klidu, vystavena pracovní neschopenka. Manželka nemohla sedět, chodit, ležet, pořádně jíst, neboť se bála jít na velkou stranu, která jí dělala velké bolesti. Při další kontrole na chirurgii, přes neutišitelné bolesti, byla objednána na 17.2.2011 na chirurgický zákrok, který spočíval ve vystřihnutí trhliny, vzniklé při prvním vyšetření dne 15.1.2011 a jejím zašití. Následně došlo k podstatnému zlepšení jejího zdravotního stavu i když bolesti při vyprazdňování již nejsou tak velké a může chvíli sedět a ležet. Její pracovní neschopnost dle prohlídek potrvá zřejmě do konce měsíce března 2011. Vzhledem k dlouhé pracovní neschopnosti požadujeme náhradu za ušlý výdělek, náklady za uhrazení léků, nutných po uvedeném zákroku k utišení bolesti a léčení a výplatu bolestného. Prosíme o sdělení, zda na uhrazení je nárok a jak postupovat, včetně zjištění ceny bolestného.

Je nutné ještě sdělit, že žena před zákrokem podepsala informovaný souhlas, který v podstatě spočívá v tom, že souhlasí s možným poškozením zdraví, a vzhledem k celkové anestézii i k možnému poškození mozku, či úmrtí. V této části bych se chtěl zeptat, zda tímto nejde o vydírání pod nátlakem, neboť pak zákrok nebude proveden a tímto pacient vlastně souhlasí se sebepoškozováním, či vlastně se sebevraždou. Jsou snad nemocnice jediným pracovištěm, které nenese zodpovědnost za své nedostatky, či omyly?
Za odpověď předem děkujeme.

Antonín

Odpověď:

Dobrý den,

náš tým je složen pouze z právníků, nejsme proto bohužel schopni z medicínského hlediska posoudit, zda došlo k pochybení lékařů. To může posoudit pouze lékař. Doporučujeme Vám si v nemocnici vyžádat zdravotnickou dokumentaci Vaší manželky, kterou následně můžete konzultovat s nezávislým lékařem. Ten by měl být schopný říci, zda lékaři v nemocnici pochybili (například zda jsou takovéto komplikace u podobných zákroků obvyklé, zda lékaři příliš neotáleli s léčením komplikací, apod.). S tímto lékařem také můžete probrat předpokládanou výši bolestného, kterou jako právníci také nedokážeme stanovit.

Pokud po konzultaci s nezávislým odborníkem dospějete k názoru, že lékaři v nemocnici skutečně pochybili, doporučujeme Vám zvolit postup, který jsme již navrhli v odpovědi na dotaz z 12. 3. 2009.

Co by měla obsahovat žádost o mimosoudní odškodnění, naleznete například v odpovědi na dotaz z 18. 1. 2009.

Informovaný souhlas pacienta znamená, že pacient musí být lékařem informován mimo jiné o rizicích a alternativách zákroku, který se chystá podstoupit. Alternativou zákroku je samozřejmě i to, že pacient zákrok nepodstoupí - měl by tedy být informován i o této možnosti a rizicích s ní spojených. Většina lékařských zákroků může pacientovi způsobit určité komplikace, a to i když lékaři postupují správně, tedy v souladu s tzv. lege artis (v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy). Pacient podepisuje informovaný souhlas právě proto, aby bylo zřejmé, že jej o těchto rizicích lékaři informovali. Podepsáním informovaného souhlasu se však pacient rozhodně nevzdává svého práva na náhradu škody na zdraví v případě, že by lékaři pochybili např. kvůli nedbalosti nebo nestandardnímu postupu. Nelze tedy říci, že by nemocnice za svá pochybení nenesla zodpovědnost.

Na základě všech informací poskytnutých lékařem může pacient svou situaci zvážit a pokud dospěje k závěru, že jsou rizika spojená se zákrokem větší než ta, která mu hrozí, když zákrok nepodstoupí, může zákrok odmítnout.

Vaše Férová nemocnice

29.3.2011

zpět na přehled dotazů