Dobrý den, mám jeden dotaz. Na konci roku 2009 jsem byl hospitalizován kvůli plánované operaci aortální chlopně (Rossova operace). Operace proběhla v pořádku a srdce mi šlape jako zvon. Bohužel, den po operaci jsem si začal stěžovat, že mě bolí levá dolní končetina. Dostal jsem do ní kompartment syndrom a lékaři mi jí rozřízli v hlezně v podstatě od kolena až ke kotníku, abych o ni nepřišel. Místo plánovaných 7-10 dní jsem si v nemocnici pobyl čtvrt roku, až do půlky března. V současné době se rána ještě hojí a nemohu proto podstoupit plnou rehabilitaci. Zřejmě to vypadá, že se mi již nikdy úplný pohyb nevrátí. Mám tedy dilema, zda se mám domáhat nějakého odškodnění. Na chování lékařů, sester a personálu si nemohu stěžovat a nemohu proti nim říci ani jedno špatné slovo. Avšak několik lékařů mi řeklo, že jsou přesvědčeni o tom, že při operaci došlo k pochybení. Plánovaná doba totiž byla 5 hodin, ale nakonec jsem byl na sále hodin 10. Měl jsem zafačované nohy a tito lékaři si myslí, že mi levou zafačovali až moc a zapomněli ji po čase povolit, jak se operace protáhla a díky tomu jsem dostal kompartment syndrom. Že bylo něco špatně, mi napovídá i původní chování lékařů v nemocnici, kteří ze začátku říkali, že se jedná o běžnou komplikaci, že za 14 dní budu doma a že nebudu mít žádné trvalé následky. Nyní však, po 4 měsících od operace, mám nohu pořád ještě otevřenou a pohyb v kotníku je stále minimální a vůbec se nelepší. Navíc mi tato komplikace přinesla problémy při studiu, které budu muset o rok prodloužit (to není zas až taková tragédie, zdraví je přednější, ale nějaké úsilí a zařizování mě to bude stát). Mám se tedy spokojit s tím, že mi především tluče srdce a že jsem o nohu nepřišel a mám za to být vděčný, nebo mám zkusit se domoci práva, protože je pravděpodobné, že došlo k pochybení lékařů, které znamená pravděpodobně trvalé následky? Je mi 23 let. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den,

z Vašeho popisu plyne, že lékaři pravděpodobně při operaci nepostupovali, jak měli, čímž Vám byly způsobeny nepříjemné zdravotní komplikace. Mimo to ale i uvádíte, že Vám bylo lékaři řečeno, že operace srdce, kterou jste podstoupil, je zcela běžná a trvalé následky nehrozí. V tomto směru lze totiž usuzovat na nedostatečný obsah poučení o účelu, povaze, důsledcích a rizicích zákroku, kterého se Vám ze strany zdravotnického personálu dostalo. Každému pacientovi totiž musí být řádně a včas sděleny skutečnosti týkající se zamýšleného zákroku, které jsou podstatné pro jeho rozhodování, přičemž informace o rizicích spojených se zákrokem musí zahrnovat nejen rizika nezbytně spojená s druhem uvažovaného zákroku, ale také jakákoli rizika související s individuálními charakteristickými rysy daného pacienta. Poučení a souhlas pacienta jsou tak neodmyslitelnými podmínkami, aby byl postup zdravotnického zařízení v souladu s právem.

Pro začátek je vhodné vyžádat si zdravotnickou dokumentaci, z ní zjistíte postup zdravotníků, ale také to, jaký souhlas jste vlastně podepsal a zda jste byl písemně poučen o možných komplikacích, pokud si to již nepamatujete. Zdravotnickou dokumentaci můžete dát posoudit nezávislému odborníkovi.

Ve Vašem případě by proto bylo vhodné pokusit se o mimosoudní řešení sporu, a to buď přímo oslovením a vyjednáváním s nemocnicí, nebo za účasti třetí osoby - mediátora - prostředníka, který je nestrannou a nezaujatou osobou, a docílit optimálního řešení problému přijatelného pro obě strany. Více informací o mediaci pak naleznete zde.

V případě, že dohoda nebude možná, můžete soudní cestou formou občanskoprávní žaloby požadovat náhradu škody (tj. jak skutečné škody, tak ušlého zisku), stejně jako i náhradu nemajetkové újmy, která Vám pochybením lékařů byla způsobena.

Mimo shora uvedené můžete podat návrh na přezkum (stížnost) postupu lékařů při poskytování zdravotní péče, a to vedoucímu zdravotnického zařízení, jeho zřizovateli, nebo stížnost České lékařské komoře. Více informací zde.

Podrobněji jsme se zabývali postupem, kdy má pacient podezření na zanedbání péče v těchto dotazech: Postup při nesprávné léčbě, Zhoršení zdravotního stavu po chemoterapii, Šance na úspěch při žádosti o odškodnění, Smrt pacienta a podezření na zanedbání péče v nemocnici.

Závěrem je možné říci, že pokud si nejste jistý, zda se vůbec chcete něčeho domáhat a podstupovat nějaké dlouhé řízení, můžete alespoň podat návrh na přezkum vedoucímu zařízení a nechat si uspokojivě zodpovědět otázky týkající se poskytnuté zdravotní péče a pak se můžete rozhodnout co dál. V případě zvažovaného soudního řízení je však třeba myslet na promlčecí lhůty - žalobu je nutné podat do dvou let ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

Vaše Férová nemocnice

28.4.2010

zpět na přehled dotazů