vloni v červenci moje maminka utrpěla úraz palce na prav. noze. Šla jsem s ní na chir. ambulanci. Tam po RTG říkal doktor, že má maminka nalomený palec. Podotýkám, že maminka je diabetik na inzulínu a doktor o tom věděl ihned po příchodu do ordinace. Po zhlédnutí snímku RTG řekl, že dostane dlahu na nohu, aby s tím palcem nehýbala. Na sádrovně, ale sestra zjistila, že dlaha je malá a větší už nemají. No mamince dal doktor sádru. Po nasazení sádry měla maminka velké a opravdu silné bolesti nepomáhaly ani prášky od bolesti ve velkém množství. Na kontrole po pár dnech, jsem říkala doktorovi, že má velké bolesti, které se nedají vydržet a na to mi MUDr. odpověděl, že to bolet bude a poslal nás domů.

Cca den po kontrole mamka už bolestí nemohla vydržet tak jsem jí do tel. řekla, ať si zavolá sanitku a jede na pohotovost (bohužel jsem byla mimo Brno v tu dobu). Zavolala, sanitka dojela asi za 3h odvezli ji do nemocnice, kde doktoři mamce rozstřihli sádru a během 5min poslali opět domů, protože bolest lehce povolila. V té době už byl palec celý tmavě fialový až černý a ani tomuto žádný z doktorů nevěnoval pozornost.

Na další KO v nemocnici, už měla maminka obrovské puchýře přes celý palec a byl černý. Když jsem se ptala lékaře, jak je možné, že má takové silné bolesti, které nepolevuji po prášcích od bolesti. A chlazení, či vyvýšená poloha ty bolesti jen zhoršuje, mi odpověděl opět: že neví a že hojení bolí. A na moji otázku, proč má ty obrovské puchýře na tom palci mi odpověděl opět, že neví, ale propichovat je nebude, jelikož je mamka diabetik. Po dotazu, jestli není možné, že jako diabetik tam má nějaký zánět nebo bakterii odpověděl: to určitě ne. A poslal nás domů. Šla jsem za naši obvodní lékařkou, popsala jsem jí, co a jak a ta mi řekla okamžitě sádru sundat, jak přijdete domů.

Mám od všeho fotografie i lékařské zprávy. Nicméně potom co jsem s maminkou, místo na KO na chirurgii zašla na cévní ambulanci, kde byl výrok gangréna palce, ve finále maminka přišla o pravou končetinu v bérci a je na inv. vozíku.

Moje otázka zní. Mohu se nějak bránit? Nebo už je toto podle mého pochybení lékaře po roce promlčené?

S pozdravem

Moni8654

Odpověď:

Dobrý den,

roční odstup od vnímaného pochybení lékaře, hraje roli pouze ve stížnosti k České lékařské komoře, která s po této době nemusí Vaší stížností zabývat, nicméně stížnost k České lékařské komoře nepředstavuje jediný a ani nejúčinnější způsob řešení sporu mezi zdravotníkem a pacientem. Např. pro řešení sporů mezi zdravotníkem a pacientem soudní cestou platí obecná tříletá promlčecí lhůta a pro podání stížnosti dle zákona o zdravotních službách není stanovena žádná lhůta.

Pro jakékoliv řešení sporu je důležité, aby s ním souhlasil poškozený. Dále budeme předpokládat, že Vaše matka by s řešením sporu souhlasila a případně Vám poskytla plnou moc k jeho řešení, pokud by jej nechtěla řešit osobně. Předmět sporu představuje otázka, zda lékař pochybil (postupoval non lege artis), když nezjistil vznikající zánět a zda by včasné zjištění zánětu mohlo vést k mírnějším následkům.

V obdobných případech doporučujeme následující postup:

1. vyžádat si kompletní zdravotnickou dokumentaci vztahující se k pochybení lékaře, od všech poskytovatelů zdravotních služeb, kteří se na léčení podíleli.

2. zaslat stížnost lékaři, který se měl dopustit pochybení, v této stížnosti lékaře vyzvat, aby se k pochybení vyjádřil.

3. oslovit lékaře nezávislého na nemocnici, kde k pochybení mělo dojít (nejlépe soudního znalce) a požádat ho, aby se vyjádřil k jednání lékaře.

4. pokud nezávislý lékař konstatuje pochybení, obrátit se na lékaře, který se měl pochybení dopustit s návrhem na zahájení jednání o mimosoudním vyrovnání.

5. pokud mimosoudní vyrovnání neuspěje, obrátit se na soud s žalobou na náhradu škody.

Z Vámi popsaného se se domníváme, že v případě Vaší matky k pochybení lékaře dojít mohlo a máme za to, že požadovat prošetření postupu lékaře alespoň formou stížnosti je na místě.

S pozdravem Vaše Férová nemocnice

6.9.2016

zpět na přehled dotazů