ráda bych se zeptala, jak mohu postupovat v případě, kdy jsem zjistila, že moje gynekoložka zanedbala lékařskou péči. Nechala jsem si zavést nitroděložní tělísko a po roce a půl jsem i přesto otěhotněla. Rozhodla jsem se pro pokračování v těhotenství. Po konzultaci s lékařkou mi bylo sděleno, že tělísko v děloze zůstane až do porodu a že je to běžný postup. Na dotaz, zda mi tělísko odstraní, reagovala okamžitě že ne, jelikož hrozí riziko poškození plodového vejce a není nutné se znepokojovat. Těhotenství s tělískem probíhají běžně, tělísko se odstraní až při porodu. Na otázku, zda může tělísko nějak poškodit plod, mě paní doktorka ujistila, že k tomu dojít nemůže, jelikož je plod v pevném plodovém vaku a je tak maximálně chráněn. Tělísko časem sroste do placenty a bude při porodu vypuzeno. Bohužel jsem paní doktorce bezmezně věřila a tento víkend jsem samovolně ve 12+4 týdnu potratila. Začala jsem se tedy intenzívně zabývat kde byla příčina, jelikož jsem již 2x rodila a těhotenství i porody byly vždy bez potíží. Na stránkách společnosti, která tělísko distribuuje jsem se v sekci pro lékaře dočetla, že při zjištění těhotenství musí být tělísko neodkladně vyjmuto a to i přes riziko přerušení těhotenství, jelikož i tak k potratu z největší pravděpodobností dojde. Pokud by to nebylo možné a pacientka by to odmítla (osobně jsem na odstranění trvala), musí být informována o riziku spontánního potratu a musí být vedena jako rizikové těhotenství. Dále je při otěhotnění s tělískem zaznamenán zvýšený výskyt septických potratů, septickým šokem a smrtí uživatelky, která počala se zavedeným nitroděložním tělískem. V některých případech byly počáteční příznaky nejasné a těžko rozpoznatelné. O žádném takovém riziku jsem informována nebyla, bylo ke mně přistupováno jako při běžném těhotenství a tělísko doktorka vyjmout odmítla bez konzultace o možných rizicích. Paní doktorka nepostupovala podle pokynů výrobce tělíska a ani nerespektovala mé obavy z těhotenství včetně tělíska v děloze. Ztrátu miminka jsem neunesla a cítím obrovskou ztrátu, prázdnotu a beznaděj. Pocit, že jsem i já byla vystavena velkému nebezpečí úmrtí mne děsí hlavně proto, že jsem matkou dvou dětí, které mne potřebují. Nejsem smířena s tím, že jsem přišla o děťátko, které ještě při příjmu na pohovosti bylo vitální, bilo mu srdíčko a mělo se dle vyšetřujícího lékaře k světu. Jsem zdravá, rodina také a dvě děti jsem již porodila bez potíží. Neumím se smířit s tím, že jsem přišla o dítě vinou zanedbání péče, neprofesionalitou a laxností lékařky, které jsem důvěřovala. Také bych ráda, aby se toto neopakovalo jiným ženám. Jde o zkušenost, která změní život během hodiny. Jde o můj nejhorší zážitek v životě a nikdy nezapomenu na strach, bolest a následné zhroucení se.
Budu moc ráda, pokud mi napíšete, jak mohu postupovat v podání stížnosti, trestního oznámení, nebo podání žaloby. Jaké mám šance na uspění a jaké následky si z toho lékařka ponese. Předem velice děkuji a přeji příjemný den.

Jarka

Odpověď:

Dobrý den,

vzhledem k tomu, že jsme pouze právní poradna, nemůžeme Vaši situaci posoudit z lékařského hlediska a jednoznačně určit, zda došlo k zanedbání povinné péče ze strany lékařky či nikoliv. Proto než začnete zvažovat další kroky popřípadě i žalobu, doporučujeme obstarat si kopii Vaší zdravotní dokumentace a situaci konzultovat s jiným odborníkem - lékařem na danou oblast.

Pokud budete nadále přesvědčena, že k pochybení došlo, máte několik možností, jak dále postupovat. Doporučujeme podat stížnost k poskytovateli zdravotních služeb - tedy k nemocnici, ve které lékařka působí. Podání je bezplatné a je potřeba v něm vylíčit veškeré informace o tom, v čem konkrétně spatřujete pochybení a rovněž o průběhu posyktované péče. Stížností lze docílit omluvy a vysvětlení, potrestání lékařky v pracovněprávním vztahu a lze také požadovat náhradu škody a navrhnout mimosoudní vyrovnání. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen stížnost vyřídit do 30 dní, v odůvodněných případech pak až do 60 dní. Podrobnější informace o tom, jak stížnost podat můžete najít zde.

V tomto případě můžete zvážit i možnost podat stížnost k České lékařské komoře. Podání stížnosti je omezené jedním rokem od dané události a je nutné ji podat písemně. Je potřeba zde uvést jméno, adresu, konkrétní označení lékařky a popis situace, obdobně jako u stížnosti k nemocnici. Podáním stížnosti můžete docílit potrestání lékařky a to ve formě pokuty, podmíněného vyloučení z komory nebo dokonce vyloučení z komory, což prakticky znamená zákaz výkonu lékařské profese. Více informací naleznete zde.

Pokud podáním stížností nedosáhnete svého cíle (pochybení není potvrzeno nemocnicí, není poskytnuta omluva popřípadě finanční zadostiučinění), můžete zvážit podání žaloby k příslušnému soudu. V případě výběru možnosti řešit situaci soudním sporem, rozhodně doporučujeme nechat se zastupovat advokátem, který Vám pomůže situaci vyhodnotit a vyhnout se formálním nepříjemnostem. Právní pomoc můžete nalézt na internetových stránkách Potřebuji právníka nebo v seznamu advokátů České advokátní komory. Na tomto místě bychom Vás také rádi upozornili, že soudní řízení může být doprovázeno znaleckými posudky, jejichž vypracování je někdy finančně nákladné a v případě, že Váš nárok nebude soudem uznán, je možné, že náklady řízení budete muset uhradit.

Vaše Férová nemocnice

23.7.2013

zpět na přehled dotazů