Dobrý den, měl bych k Vaší organizaci jednu naléhavou prosbu, či žádost. Potřebovali bychom s dětmi pomoci při řešení problému hospitalizace mé bývalé manželky a matky mých dvou dětí. Před 7 lety jí byla v psychiatrické léčebně v Y diagnostikována schyzoafektivní psychoza. Po týdnu, kdy s ní doktoři absolutně nic neprováděli, jsme si ji vzali do domácího ošetřování, neboť prostředí psych. léčebny na ní působilo dosti frustrujícím dojmem. Po dobu jejího domácího léčení užívala léky Rivotril a Zoleptil (poté nahrazen Magrolanem), a docházela na pravidelná sezení ke svému psychiatrovi. V pátek 26.3.2010 v odpoledních hodinách omdlela a byla převezena do nemocnice X a posléze opět do psych. léčebny v Y. Jelikož s tímto postupem nesouhlasíme my, ani ona sama, chtěli bychom si jí po nezbytných lékařských vyšetřeních vzít zpět do domácí péče. Lékařka v psych. léčebně se však o tomto s námi odmítá bavit a tuto možnost vůbec nepřipouští. Zdůrazňuji, že bývalá manželka se nejeví agresivně a nepřátelsky ani vůči sobě, ani vůči svému okolí. Naopak, stará se sama vzorně o svého syna, kterého má po rozvodu ve své péči, i o celý rodinný domek. Máme obavy, aby jí pobyt v léčebně ještě více nepřitížil, a nezpůsobil ji více škody než užitku. Na naší návštěvě se jevila velmi zkroušeně, byla pod vlivem prášku Zoleptil, který jí lékařka odmítla vysadit, snížit dávku či změnit za jiný preparát, ač si to ona sama i my vysloveně přáli. Předem vám velice děkuji za každou radu, kterou nám poskytnete v naší složité situaci. Děkuji moc

Odpověď:

Dobrý den,

je nám líto, v jaké situaci se ocitla Vaše bývalá manželka. Z našich zjištěných informací zde vyplývá, že v řadě psychiatrických léčeben je bohužel velké procento pacientů stále přijato nedobrovolně.

Předpokládáme, že Vaše bývalá manželka je hospitalizována nedobrovolně, bez svého souhlasu.
Léčebné úkony se provádějí zásadně se souhlasem nemocného. Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní péče, jen v zákonem vymezených důvodech:

A. jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení,

B. jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo

C. není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví,

D. jde-li o nosiče.

U nemocí vymezených zvláštními předpisy se jedná o onemocnění infekční a parazitární, o pohlavní nemoci, řeší se tak i protialkoholní a protitoxikomanické léčení. Nic z uvedeného není případ hospitalizace Vaší bývalé ženy, bude se proto zřejmě jednat o hospitalizaci z důvodu uvedeném v písmenu C, tzn. situace, kdy osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace (otrava alkoholem nebo psychoaktivními látkami) ohrožuje sebe nebo své okolí. Toto nebezpečí ale musí být zjevné a aktuální, což je podmínka, kterou Vaše bývalá žena soudě podle Vašeho dotazu nesplňuje.

Nedobrovolná hospitalizace jako závažný zásah do práv pacienta musí být zdravotnickým zařízením do 24 hodin oznámena soudu. Ten musí do 7 dní od začátku hospitalizace rozhodnout o tom, zda k nedobrovolnému převzetí pacienta do psychiatrické léčebny došlo v souladu se zákonem. Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, vyslechne umístěného a ošetřujícího lékaře, popřípadě další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný požádá. V tuto chvíli nevíme, jak soud rozhodl, a je možné, že následující rady už potřebovat nebudete.

Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody, a umístěný je nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu. Ke zjištění zdravotního stavu soud ustanoví znalce – psychiatra, který vypracuje znalecký posudek. Znalcem nemůže být lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen. Při jednání, ke kterému je přizván umístěný, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, je vyslechnut znalec, případně ošetřující lékař, umístěný a provedeny další vhodné důkazy.

Do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu musí být vyhlášen rozsudek, zda je další držení přípustné a na jakou dobu. Účinnost tohoto rozsudku zanikne do jednoho roku od jeho vyhlášení, jestliže v rozsudku nebylo stanoveno jinak.

Pokud by došlo k řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče před soudem, jednalo by se o tzv. detenční řízení podle občanského řádu, ve kterém se promítá ochrana slabšího účastníka, v tomto případě Vaší bývalé manželky. Jako účastník řízení má celou řadu procesních práv, během řízení může uplatňovat námitky, nahlížet do spisu, být přítomna jednání. Pro řízení si může zvolit zástupce nebo je jí soud povinen ustanovit advokáta. Proti rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení se může odvolat. I před uplynutím doby může osoba držená v ústavu nebo její zástupce či příbuzný může požádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění.

Probíhá-li řízení (a revers je ze strany léčebny stále odmítán), doporučujeme

vyžádat si informace shromážděné ve zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacientky

vyžádat si informace o návazném způsobu léčby

vyjádřit nespokojenost s průběhem poskytovaní péče ústní nebo písemnou formou. Můžete se obrátit na vedoucí pracovníky oddělení, ředitele léčebny, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Českou lékařskou komoru nebo na zdravotní pojišťovnu, jejímž jste pojištěncem. Také se můžete obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana)

nechat se v případném řízení zastoupit

zvážit zhotovení vlastního znaleckého posudku

Přejeme Vám hodně sil

Vaše Férová nemocnice

24.6.2010

zpět na přehled dotazů