Dobrý den, chci se zeptat, jak přimět zdravotnické zařízení k léčbě. Naše tchyně prodělala za posledních osm měsíců v řadě za sebou zánět mozkových blan a po té jí byl dignagnostikován hydrocefalus, kvůli kterému se podrobila zavedení V-P shuntu, do toho měla sérii drobných mozkových příhod. Střídavě byla v několika nemocničních zařízeních všeho možného druhu, všude však maximálně několik týdnů (někdy i dnů). Její zdravotní stav se viditelně zhoršuje, přestože lékaři komunikují stylem, že na ní už není co léčit a s prominutím ji přehazují z jednoho zařízení do druhého jak "horký brambor". Dále má chronické nutkání ke zvracení a opakovaně se vrací situace, kdy se výrazně zhorší (stav vědomí, paměť, motorika), stěžuje si na bolest hlavy a následují horečky a upadnutí do apatie, téměř bezvědomí. Po nasazení antibiotik následuje prudké zlepšení. Za těch osm měsíců má antibiotika nasazená prakticky každý měsíc. Jakmile horečka opadne, zdravotnické zařízení se jí snaží zbavit a přeloží ji jinam, pokud situace vypadá vážně, přeloží ji na lépe vybavené pracoviště (z LDN na internu, z běžného pokoje na JIP apod.) a odtamtud pak zase na méně vybavená pracoviště a tak to jde stále dokola. A jak jsem psala, stav tchyně je čím dál tím horší. Zdravotníci komunikují pouze na naši výzvu a s těmi různými přeloženími nás staví před hotovou věc. Někteří vypadají, že tchyniny starší lékařské zprávy ani nečtou a netuší, že se věc opakuje, na informace od nás reagují arogantně. Jsme už zoufalí a chci se tedy zeptat, jakým způsobem je možné docílit toho, aby se nějaké pracoviště snažilo ten zdravotní stav opravdu vyřešit a ne pouze zahnat příznaky a rychle tchyni odsunout jinam. Např. teď chtějí tchyni převážet i přes nedobraná antibiotika a nedoléčený infekční stav z interny do nemocnice následné péče s tím, že už ji tam doléčí, což se nám nelíbí, ale neznáme nástroje, jak tomu zabránit. Prosíme o radu, co dělat.

Odpověď:

Dobrý den,

§ 12 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu výslovně stanovuje, že zdravotnická zařízení poskytují zdravotní péči na základě spolupráce a účelné dělby práce při zachování jednoty odborné péče o zdraví člověka a osobní odpovědnosti za poskytovanou péči. V případě, že zdravotnická zařízení postupují v rozporu s tímto ustanovením, tj. Vámi popisovaným způsobem, můžete na jejich postup, resp. i na postup lékařů, podat stížnost.

Je třeba zmínit, že každý pacient má právo na informace o svém zdravotním stavu a o léčbě. Pokud Vaše tchýně zmocnila i Vás a rodinné příslušníky k získávání těchto informací, lékaři jsou povinni se o léčbě bavit i s Vámi. Zkuste si nechat vysvětlit postup zdravotníků a podiskutovat s nimi poskytovanou péči. Pokud Vás odpověď neuspokojí, můžete se obrátit na jiného odborníka a zeptat se jej na radu. Je také možné kontaktovat soudního znalce a nechat si vypracovat odborný posudek, zda léčba probíhá správně. Podle toho, co popisujete, není jednoznačně možné tvrdit, že zdravotníci něco zanedbávají. Pacient má právo na nejlepší dostupnou péči, nikoliv na uzdravení – to totiž závisí na mnoha okolnostech, které lékaři ovlivnit nemohou, neboť medicína má své limity.

Bohužel docílit toho, aby Vaše tchýně nebyla překládána na jiná oddělení, nemůžete. Záleží na posouzení zdravotníků, zda podle jejich názoru je léčba na určitém oddělení zapotřebí. Pokud ne, tak není možné si vynutit pokračování hospitalizace.

Každý pacient má právo svobodného výběru lékaře a zdravotnického zařízení, které je ve smluvním vztahu s jeho zdravotní pojišťovnou. Nemocnice může pacienta odmítnout pouze tehdy, jestliže by tím bylo překročeno únosné pracovní zatížení zdravotního zařízení tak, že by nebylo schopno zajistit kvalitní péči. Je tedy možné se obrátit jinam.

Vaše Férová nemocnice

5.5.2010

zpět na přehled dotazů