Dobrý den,

mám tu jednu pekérní otázku, se kterou bych se tu rád poradil, protože ať čtu, jak čtu, nenacházím správné informace.

Jedná se o maminku a její zdravotní stav + posouzení výše invalidního důchodu. Minulý rok prodělala první ataku, kdy jí byla následně diagnostikována paranoidní schizofrenie. Od té doby je viditělně v útlumu. Rok byla na nemocenské, poté se podala žádost o invalidní důchod a byl jí uznán 1. stupeň. Každopádně její stav neodpovídá tomu, že by mohla pracovat a pohybovat se ve větší komunitě lidí. Zaráží mě na tom fakt, že minulý rok při konverzaci na téma invalidního důchodu s doktory v psychiatrické léčebně mi říkali, že z většiny případů pacienti končí s nejvyšším stupněm a že zdravotní stav maminky tomu odpovídá. Po lécích je v útlumu, velice oslabeny emoční projevy, výrazně zpomalené reakce, viditelně jí nesvědči ani "větší" počet lidí (5+). Během hospitalizace minulý rok byla pozvána do dlouhodobého výzkumu paranodiní schizofrenie (jedná se o to, že se dlouhodobě sleduje stav pacientů na mag. rezonanci, atd..). Zde jí zjistili mnohočetná ložiska a přeposlali psychiatričce, ta následně delegovala na neurologii.

A teď to probíhalo takto: Rozhodnutí o invaliditě 1. stupně proběhlo v době, kdy ještě nebyla stanovena diagnóza "onemocnění charakteru RS". Maminka byla objednaná k neurologovi, každopádně to chvíli trvalo. Proti rozhodnutí jsme podali odvolání s tím, že se vyskytlo další onemocnění, které nebylo bráno v potaz, jelikož ještě nebyla diagnóza. Dnes byla maminka na přesouzení, opět u posudkového lékaře. Ten řekl, že nemá projevy RS a rozhodnutí měnit nebude.

Co mě zaráží je fakt, že RS je onemocnění, které má milion různých symptomů, o kterém se ještě tolik neví, je to onemocnění neléčitelné a neví se, co všechno může způsobovat, ovlivňovat. Zároveň se o zdejším posudkovém lékaři neříkají žádné hezké věci, myslím si ale, že se musí řídit podle určitých směrnic.

Shrňme si to: Paranoidní schizofrenie, mnohočetná ložiska na mozku s diagnózou onemocnění charakteru RS (což je vlastně RS), navíc ještě artróza.

Je toto rozhodnutí v pořádku? A jak nyní postupovat? Je tu možnost podat žalobu proti rozhodnutí (jelikož odvolání se už podalo). Má to cenu, či nikoliv? Je zároveň divné, že se neřeší odvolání podobně, jako u ZTP, kdy člověk předstupuje před komisi složenou z doktorů, kteří se pohybují v daných oborech diagnóz.

PetrJa

Odpověď:

Dobrý den,

Doporučujeme Vám podat si znovu žádost o změnu stupně invalidity. Žádost doplňte všemi lékařskými zprávami, které dokládají veškerá onemocnění Vaší maminky. Žádost můžete ješte podpořit odůvodněním, že se zdravotní stav Vaší maminky zhoršil. Při rozhodování o invalidním důchodu by měl posudkový lékař přihlížet ke všemu, co při posuzováni zdravotního stavu vyšlo najevo, tj. nejen k odborným lékařským zprávám, ale i ke skutečnostem, které uvedete. Invalidní důchod se posuzuje dle vyhlášky o posuzování invalidity ( v příloze pod č. 3 naleznete schizofrenii a pod č. 6 roztroušenou sklerózu). Tyto procentní body se však nesčítají při více zdravotních pojištění, ale zhodnotí se, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení avšak je možné přičíst procentní body se zřetelem k dalším postižením (viz zde).

Při posuzování stupně invalidního důchodu lékař bere v úvahu jak se nemoc projevuje, ne diagnózu.

Dále máte možnost podat správní žalobu ke krajskému soudu proti rozhodnutí o odvolání. V případě, že byste se rozhodli žalobu podat, doporučujeme Vám, obrátit se na advokáta. Užitečné informace jak advokáta najít a kolik to může stát naleznete např. zde. Lhůta k jejímu podání jsou dva měsíce od doručení rozhodnutí o námitkách. Takovéto soudní řízení je osvobozeno od poplatků. Bližší informace o správní žalobě naleznete na stránkách Veřejného ochránce práv.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

5.8.2016

zpět na přehled dotazů