Má sestra je duševně nemocná (dlouhodobě v plném invalidním důchodu) a minulý měsíc, krátce po propuštění z hospitalizace na psychiatrii darovala podíl svého bytu svému synovi (druhým podílníkem jsem já). Teď mám obavy, že pokud sestra něco zdědí, zas si to nenechá a ráda bych tomu předešla, protože sestra má nízký příjem a měla by mít nějakou rezervu.
1. Jak jí zabránit rozdávat majetek, aniž bych s ní musela bydlet? (Sestra vyhazuje věci i důležité, bydlení s ní je náročné).
2. Nyní se sestra nastěhovala k naší matce, kde bydlí sama (matka je v nemocnici). Co mohu udělat nebo poradit matce, aby se sestra vrátila zpět do svého bytu? Jednání sestry je poněkud vypočítavé, bydlí teď na náklady naší matky.
3. Existuje nějaké chráněné bydlení pro podobně nemocné, kteří jsou sice chytří a svéprávní, ale mají problém s utrácením, placením účtů a složitějším jednáním s úřady?

Jarka

Odpověď:

Dobrý den,

vzhledem k obsahu dotazu a z hlediska Vámi položených otázek, lze v základní rovině doporučit či navrhnout následující způsoby řešení.

1. Jak lze zabránit sestře, aby rozdávala majetek, aniž byste s ní musela bydlet?

Z pohledu občanského práva v obecné rovině platí, že člověk si může se svým vlastnictvím v zásadě dělat co chce, ovšem v zákonem stanovených limitech. V případě, že svéprávný člověk (což je i případ Vaší sestry) není schopen samostatně právně jednat, tedy nakládat se svým majetkem, nabízí občanský zákoník (ObčZ) tzv. podpůrná opatření při neschopnosti zletilého právně jednat. Laicky řečeno - pokud je člověk svéprávný, ale duševní onemocnění mu činí obtíže právně jednat, lze využít podpůrných opatření, aby nemuselo dojít k omezení svéprávnosti. Tato opatření jsou upravena v § 38 a násl. ObčZ. Ve Vašem případě by zřejmě bylo vhodným řešením využití institutu nápomoci při rozhodování dle § 45 ObčZ.

Tato nápomoc (též označovaná jako právo na konzultace) znamená, že podpůrce (např. Vy sama) se před soudem zaváže k tomu, že bude přítomen při právních jednání podporovaného (Vaší sestry). V podstatě jde o to, že pokud Vaše sestra bude nějakým způsobem nakládat s majetkem, Vy budete u toho a budete jí moct radit jak s ním má naložit apod. Pokud by Vaše sestra učinila nějaké jednání bez této konzultace s Vámi, můžete sama následně namítat, že takové jednání je neplatné. To Vám poskytuje možnost "dohlížet" na to, jak s majetkem sestra nakládá, aniž byste s ní musela bydlet.

2. Sestra se nastěhovala do bytu matky, která je momentálně hospitalizována v nemocnici. Jak můžu zajistit, aby se sestra vrátila zpět do svého bytu a nebydlela na náklady matky?

Důležité je si uvědomit, že pokud byt patří Vaší matce, tak v prvé řadě musí daný problém řešit jako vlastník ona. Vy nemůžete rozhodovat za ní, kdo v jejím bytě bude a naopak nebude bydlet. Ačkoliv se to může někdy zdát jako nejtěžší varianta řešení, tak byste jako první věc měla zkusit domluvu. Zkuste Vaší sestře vysvětlit, že v bytě Vaší matky nemůže jen tak bydlet, pokud se s ní na tom nedomluvila. Jiná situace bude v případě, že by byt měla Vaše matka v nájmu. V tomto případě by musela upozornit pronajímatele, že po dobu její hospitalizace bude v bytě bydelet Vaše sestra, která se o něj bude starat.

Pokud domluva selže, nepokoušejte se o násilné "vystěhování" sestry. Jestli je Vaše matka stejného názoru jako Vy, lze využít žalobu na vyklizení nemovitosti, o které soud může rozhodnout tak, že Vaší dceři uloží povinnost opustit daný byt v soudem stanovené lhůtě. Pokud Vám matka udělí tzv. procesní plnou moc, můžete jí před soudem zastupovat Vy sama. V plné moci musí být uvedeno KDO zmocňuje KOHO, v řízení před JAKÝM soudem (uvést spisovou značku), PODPISY obou osob a DATUM.

3. Existuje nějaké chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním, které nejsou omezeny na svéprávnosti, ale mají problém s nakládáním s finančními prostředky, placením účtu a při složitějším jednání s úřady?

V současné době je tzv. chráněné bydlení upraveno v § 51 zákona o sociálních službách. Jde o pobytovou službu poskytovanou osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Umístění Vaší sestry do chráněného bydlení by mělo být až jedno z posledních řešení. Především by mělo být usilováno o to, aby vaše duševně nemocná sestra mohla žít ve svém přirozeném sociálním prostředí. Ostatně jak sama uvádíte, sestra je chytrá a plně svéprávná, a je tedy otázkou, zda její problém s nakládáním s finančními prostředky lze považovat za "sníženou soběstačnost" a důvod pro umístění do chráněného bydlení.

Praktičtějším, ovšem razantnějším řešením v případě, že by její neschopnost nakládat s finančními prostředky byla opravdu vážná, je návrh na omezení svéprávnosti. Omezení by se vztahovalo pouze na nakládání s penězi do určité částky, v ostatních oblastech by zůstala svéprávnost Vaší sestry nedotčena. Typicky se omezuje svéprávnost na nakládání s hotovostí do 200 či 500 Kč u tzv. marnotratných osob. Při nakládání s vyšší částkou je nutný souhlas opatrovníka, kterého soud jmenuje v rozhodnutí o omezení svéprávnosti. Jestliže uvádíte, že Vaše sestra nezvládá složitější jednání s úřady, lze opět odkázat na prvně uvedenou nápomoc při rozhodování, eventuálně o rozšíření rozsahu omezení svéprávnosti.

Věříme, že Vám výše uvedené informace pomohou vyřešit Vaší složitou situaci.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

6.6.2018

zpět na přehled dotazů