Jako primáře dětského oddělení mne mimořádně zajímá, zda je někde definován obsah dohledu nad pacienty sestrou během směny. Jde mi o to, že trvalým snižováním personálního stavu došlo k tomu, že jediná sestra sloužící v noci na stanici dětského oddělení má současně na starosti příjmovou ambulanci, která je od sesterny na patře vzdálená cca 30 m. Stačí obejít a zkontrolovat dětské pacienty třeba po 1 hod. nebo podobně? Je to nějak určeno? Nelze ani vyloučit extrémní případ, kdy dítě vypadne z postýlky, což nemusí být vůbec zaregistrováno a dojde u něj k trvalé újmě či smrti. Jak se takové situace posuzují? Kdo bude za takový případ zodpovědný?

Děkuji předem za rychlou odpověď.

primář DEO

Odpověď:

Dobrý den,

obsah dohledu definován nikde není. Stejně tak není možné určit maximální intervaly, v nichž sestra (či jiný pověřený pracovník) musí obejít a zkontrolovat pacienty.

Zdravotnické zařízení je ze zákona povinno vykonávat nad nezletilými pacienty tzv. náležitý dohled. Pojem náležitý dohled není přesně definován. Podle ustálené judikatury však náležitým dohledem nelze rozumět takový dohled, který by byl vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně (na každém kroku). Nikdo tedy po Vás nemůže chtít, abyste nad pacienty vykonávali nepřetržitý dohled. Na druhou stranu však vy sami nejlépe víte, jak často je třeba kontrolu vykonávat, tedy jaký dohled by měl být přiměřený, zajišťující bezpečnost Vašich pacientů, a podle toho dohled přizpůsobit.

Jako řešení Vaší situace nás napadá instalovat do místnosti s dětskými pacienty kameru či odposlouchávací zařízení, které může sestru na případný problém upozornit. Toto opatření by mohlo některým případným újmám na zdraví zabránit a zároveň by v případných sporech mohlo sloužit jako skutečnost svědčící pro Vás, že se snažíte bezpečnost pacientů zajistit i jinými dostupnými prostředky. Každopádně by takové opatření bylo třeba prodiskutovat s Úřadem na ochranu osobních údajů.

Pokud už k újmě dojde, bude za ni odpovědné zdravotnické zařízení (tedy ne konkrétní zaměstnanec, který měl zrovna službu). Zdravotnické zařízení pak může jako zaměstnavatel po svém zaměstnanci požadovat případnou náhradu škody, která mu jednáním zaměstnance vznikla. Po zaměstnanci požadovaná náhrada škody, která byla způsobena z nedbalosti, nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Tuto náhradu škody by však zaměstnavatel mohl požadovat jen tehdy, pokud by prokázal zavinění zaměstnance. V případě, že zdravotní sestra je tedy na noční směně sama a kromě dohledu nad pacienty má vícero dalších úkolů, při nichž není intenzivní a častá kontrola pacientů možná, pak není možné dávat jí případnou utrpěnou újmu za vinu. Vždy však bude záležet na konkrétním posouzení situace.

Zdravotnické zařízení se může zprostit odpovědnosti za škodu jen tehdy, když prokáže, že náležitý dohled nezanedbalo. Na něm leží důkazní břemeno ve sporu. Musí tedy tvrdit a prokazovat skutkové okolnosti, na jejichž základě lze učinit spolehlivý závěr, že dostálo své povinnosti dohledu. Důvodem, pro který by se mohlo zdravotnické zařízení zprostit odpovědnosti zřejmě nebude nedostatek personálu či finančních prostředků na jejich zajištění.

Vaše Férová nemocnice

10.12.2012

zpět na přehled dotazů