před několika lety jsem byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení pro deprese, které byly způsobeny mým rozvodem. Byla jsem na otevřeném oddělení, sebepoškození v mém případě nehrozilo, do nemocnice jsem šla po domluvě s mojí ošetřující lékařkou.

Po příchodu na oddělení jsem musela odevzdat veškeré osobní věci,kromě hygienických potřeb. Nejvíce mi chyběl mobilní telefon,který jsem potřebovala ke komunikaci svých dvou nezaopatřených dětí. To,co jsem zažila,nebudu nikomu popisovat,naprostá beznaděj,nebylo úniku a dovolání. Téměř jako ve filmu ,,Přelet nad kukaččím hnízdem". Je vůbec možné,aby v jednadvacátém století takto zacházeli s lidmi? Děkuji za odpověď.

Slávka

Odpověď:

Dobrý den,

zákon o zdravotních službách v daném případě neopravňuje poskytovatele zdravotních služeb, tedy ani psychiatrickou léčebnu, k tomu, aby Vám byly odebrány cennosti včetně mobilního telefonu. Zařízení má svůj vnitřní řád, který je potřeba respektovat (např. dodržovat klid), a může v případě užívání mobilního telefonu stanovit určitá omezení. Nemůže Vám však stanovit povinnost odevzdat cennosti a uložit je někam, kam Vy nemáte přístup.

Na takový postup ze strany zdravotnického zařízení můžete podat stížnost. Tu lze podat vedoucímu zdravotnického zařízení, zřizovateli tohoto zařízení, popřípadě České lékařské komoře (pokud se jedná o pochybení ze strany lékaře). Ve stížnosti je potřeba uvést, s čím nejste spokojena a příslušný orgán by z ní měl vyvodit odpovídající důsledky. Vzory stížností naleznete na tomto odkazu.

Bohužel nejsme schopni Vám odpověděť na poslední dotaz, protože z něj není patrno, jak s Vámi bylo ve zdravotním zařízení zacházeno.

Vaše Férová nemocnice

16.5.2013

zpět na přehled dotazů