Dobrý den, nevím, jestli se sem můžu obrátit se svým dotazem. Několik pracovníků přímé péče, v tomto případě v domově pro seniory, se při výkonu práce nakazilo od klientů virovou nákazou (střevní chřipka), která trvala cca 3 dny, ale zcela znemožňovala po tuto dobu docházet do zaměstnání. Dnes se první tři dny pracovní neschopnosti neproplácejí, ale platí to i v tomto případě? Nákaza zatím postihla cca 25 % obyvatel od neděle do úterý a stále přibývají další. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den,

v rámci projektu Férová nemocnice se zabýváme především medicínským právem a právy pacientů. Váš dotaz se týká sociálního zabezpečení a pracovního práva, přesto se Vám pokusíme stručně odpovědět.

Dle zákona vzniká nárok na nemocenské dávky až po 14 kalendářních dnech trvající dočasné pracovní neschopnosti. Do té doby je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy zaměstnavatelem. Ta je však vyplácena, jak uvádíte, až po 3 dnech této pracovní neschopnosti, tedy od 4. pracovního dne do 14. pracovního dne. Výjimkou je pouze případ lékařem nařízené karantény. Pokud nastane tato situace, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy už od 1. dne. Výše této náhrady činí od 1. pracovního dne do 3. pracovního dne 25 % redukovaného průměrného výdělku a 4. dnem se zvyšuje na 60 %, stejně jako u dočasné pracovní neschopnosti.

Přímo z právních předpisů upravujících poskytování nemocenských dávek Vám tedy nárok za první dny nevzniká. V úvahu by však mohla přicházet případná odpovědnost zaměstnavatele za tzv. nemoc z povolání nebo škodu podle občanského zákoníku.

Zda se jedná o nemoc z povolání či nikoliv, posuzují podle současné platné právní úpravy tzv. střediska nemocí z povolání, což jsou zdravotnická zařízení uvedená v příloze vyhlášky č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. Seznam těchto zdravotnických zařízení naleznete například na stránkách Společnosti nemocí z povolání České lékařské společnosti J. E. Purkyně zde.

Nejsme schopni Vám však říct, zda se ve Vašem případě skutečně jedná o nemoc z povolání, více by Vám k tomu řekli na tomto specializovaném pracovišti. Pokud by se o ni skutečně jednalo, tak by vám vznikly různé nároky vůči zaměstnavateli. Více informací se dozvíte například na stránce s přehledně a srozumitelně zpracovanými informacemi pro pacienty o nemocech z povolání Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně.

V úvahu by mohla přicházet i odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle občanského zákoníku. Obecná odpovědnost by se uplatnila v případě, pokud by zaměstnavatel porušil nějakou svou právní povinnost a například by se nákaza šířila kvůli nedostatečným hygienickým podmínkám na pracovišti. Ale i v případě, kdy by nebylo ze strany zaměstnavatele nic zanedbáno, by se mohlo jednat o odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností. Tato škoda může vzniknout biologickými vlivy provozu (nákaza v zařízení) na okolí (zdraví zaměstnanců). Je však výkladovou otázkou, zda lze nemocné seniory v domově považovat za "biologický vliv provozu". Této odpovědnosti by se zaměstnavatel mohl zprostit pouze, pokud by prokázal, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu nebo vlastním jednáním poškozených (zaměstnanců).

Pokud se domníváte, že jsou splněny podmínky, aby Váš zaměstnavatel byl za škodu odpovědný, můžete zvolit následující postup. Nejprve doporučujeme vyzvat jej, aby Vám uhradil vzniklou škodu, tedy nejspíš se bude jednat o doplatek o výše průměrného výdělku, ale může jít i o bolestné a ztížení společenského uplatnění, což by musel ohodnotit Váš ošetřující lékař. Uvidíte, zda Váš zaměstnavatel nárok uzná. Pokud ne, tak Vám nezbude než se obrátit na soud. Nejsme Vám ale schopni říct, zda byste u soudu uspěla, nebo zda by se Vašemu zaměstnavateli podařilo se odpovědnosti zprostit.

Vaše Férová nemocnice

10.2.2010

zpět na přehled dotazů