Právní poradna pro pacienty
dotaz do poradny můžete vložit zdeDotaz:
Hrazení pojistného na zdravotní pojištění při nařízené ochranné léčbě
Dobrý den, mám netradiční dotaz. Manžel má soudem určenou sexuologickou ochrannou léčbu. Léčebna mu nevypsala nemocenskou, protože dříve nepracoval - byl ve výkonu trestu. Kdo mu tedy hradí pojištění? Léčebna mi na to nebyla schopna odpovědět, respektive se domnívá, že si musí pojištění hradit sám. Z čeho si ho ale má hradit, když mu neumožňují pracovat? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Dobrý den,
z Vašeho dotazu nevyplývá jestli se jedná o léčbu ústavní (manžel je léčen v ústavu) nebo ambulantní (manžel dochází pravidelně ze svého domova k lékaři). V případě, že by šlo o léčbu ambulantní a Váš manžel by si hledal zaměstnání, byl by plátcem pojistného stát (podle §7 odst. 1 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), který hradí pojistné za uchazeče o zaměstnání evidované na úřadu práce. Uvádíte však, že Vašemu manželovi „neumožňují pracovat“, takže nejspíš bude mít nařízenu léčbu ústavní.
V současnosti právní řád rozlišuje pojmy ochranné léčení a zabezpečovací detence – obě nařizuje soud. V případě zabezpečovací detence je plátcem pojistného stát, což výslovně uvádí §7 odst. 1 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. O ochranném léčení se však toto ustanovení nezmiňuje, což může být chápáno jednak tak, že se na tento případ úhrada pojistného státem nevztahuje, ale i tak, že je to zahrnuto v pojmu zabezpečovací detence, neboť se jedná o velmi podobný institut s týmiž důsledky v osobní sféře pacienta. Podle našich poznatků je ustanovení v praxi vykládáno pouze jazykově tak, že se na ochranné léčení nevztahuje a že tedy pacient je povinen si pojištění hradit sám. To však způsobuje rozpory v právním řádu a tento systémový problém je kritizován ze strany nezávislých expertů - např. Závěrečná zpráva projektu Poradny pro občanství nebo stanovisko Veřejného ochránce práv:
„V oblasti ochranného léčení se ochránce zabýval několika podněty, které se týkaly vysokých dluhů na zdravotním pojištění osob, jimž bylo nařízeno ochranné léčení v ústavní formě. Za tyto osoby není plátcem pojistného stát, a tudíž jsou do značné míry znevýhodněny např. oproti vězňům nebo vůči osobám ve vazbě. Dále se tyto osoby ani nemohou přihlásit jako uchazeči o zaměstnání na úřad práce, ani nemohou vykonávat výdělečnou činnost, z níž by pojistné na zdravotní pojištění odváděly. Řešení jejich složité sociální situace se proto ochránce hodlá věnovat v roce 2008.“
Doporučujeme Vám rovněž podat podnět k Veřejnému ochránci práv, aby se zasadil o změnu zákona a doplnění ustanovení o ústavní ochranné léčení. Váš manžel si však také může zkusit zažádat o invalidní důchod. Je teoreticky možné se zkusit zaregistrovat na úřadu práce. Je to sice nesmyslné, ale je to pouze důsledek špatně provedené právní úpravy. Registraci na úřadu práce totiž z právního hlediska vlastně nic nebrání – uchazečem o zaměstnání se totiž nemůže stát ten, kdo je ve výkonu trestu, zabezpečovací detenci nebo ve vazbě. O ochranném léčení jako překážce se nehovoří. Překážkou by však mohlo být, pokud bude Váš manžel posuzován jako dočasně práce neschopný. Pokud přesto neuspějete a bude po Vašem manželovi vymáháno pojistné na zdravotní pojištění, zbývá Vám pak jedině obrátit se na soud.
Vaše Férová nemocnice
3.8.2009