Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

pokusíme se odpovědět na Vaše dotazy podle očíslování:

1. Lhůtám pro provedení očkování se věnujeme v častých otázkách v sekci Proti čemu se očkuje. Podle vyhlášky se je nutné první tři dávky hexavakcíny podat v průběhu prvního roku života dítěte v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami.
   To znamená, že pokud se dítě narodilo například 1. 1. 2009, tak by poslední dny lhůt pro očkování měly vycházet na 31. 10. pro první dávku, 30. 11. pro druhou dávku a 31. 12. 2009 pro třetí dávku. Teprve v případě, když rodič poslední den lhůty nenechá dítě naočkovat, dopouští se tohoto dne přestupku a vzniká protiprávní stav. Do té doby je tedy naopak stav v souladu s právem a vyplývá z toho, že rodiče mají právo libovolně odložit očkování dítěte v rámci této lhůty.
   
   
2. Ze zákona vyplývá, že k očkování může zdravotnické zařízení použít jen očkovací látky, které pro ně zajistí Ministerstvo zdravotnictví. To neplatí, požádá-li fyzická osoba o provedení tohoto očkování jinou očkovací látkou. V takovém případě zajistí očkovací látku zdravotnické zařízení, které očkování provádí. Tato očkovací látka musí být jako léčivý přípravek registrována a zdravotnické zařízení ji musí použít v souladu s podmínkami registrace. Očkovat nemoci jednotlivě na Vaši žádost tedy je možné.
   Druhou věcí je úhrada za jednotlivé vakcíny. Nákup vakcíny totiž v ČR zajišťuje stát (z prostředků Ministerstva zdravotnictví) a ten je distribuuje pomocí krajských hygienických stanic očkujícím lékařům. Samotné vakcíny tedy nejsou hrazeny pojišťovnami v rámci veřejného zdravotního pojištění. Mezi péči hrazenou pojišťovnami ze zdravotního pojištění pak patří samotné provedení očkování a vyšetření a prohlídky související s očkováním. Příloha vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, upravuje provedení jednotlivých očkování, která jsou hrazena, a bodové hodnoty za výkony lékaře.
   Z právních předpisů přímo nevyplývá, zda jsou hrazena pouze očkování, která běžně nabízejí lékaři. Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem počítá s podáním alternativní vakcíny, pokud existuje kontraindikace na některou ze složek hexavakcíny. Tato alternativní vakcína je nepochybně hrazena státem, ale právní předpisy neupravují situaci, kdy se rodiče rozhodnou pro alternativní vakcínu sami bez lékařské indikace. V právních předpisech nenajdeme ani informaci o obchodních názvech státem hrazených vakcín. Podle našich informací se v praxi požaduje po rodičích úhrada plné ceny jiné než státem hrazené vakcíny. Ze zákona totiž vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění (nakupuje a hradí je stát). Je otázkou, zda je takový postup přiměřený, to by ale musel na návrh rodičů řešit jedině soud.
   V otázce hrazení vakcín jsme podali žádost o informace na Ministerstvo zdravotnictví a zde si můžete přečíst jejich stanovisko a informace o tom, které očkovací látky jsou hrazené státem.
   
   
3. Existenci protilátek je možné zjistit lékařským vyšetřením a otázka úhrady je rovněž sporná. Na jednu stranu je zjištění imunity předvídáno zákonem jako výjimka, kdy je nejenže možné, ale dokonce se musí upustit od očkování. Imunitu lze zjistit jedině vyšetřením a nepochybně se jedná o vyšetření prováděné v rámci opatření proti infekčním nemocem. Zákon o veřejném zdravotním pojištění uvádí:
   
   • v § 30 odst. 1: „Hrazená péče zahrnuje vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním nemocem.“
   • v § 30 odst. 2 písm. c) a d): „Hrazená péče dále zahrnuje: odběry materiálů prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz, vyšetření těchto materiálů laboratořemi smluvních zdravotnických zařízení.“
   Naopak tento zákon v § 30 odst. 3 výslovně myslí na případy zdravotnické péče, která souvisí s očkováním a která výslovně ze zákona hrazena není. Mezi tyto výslovně nehrazené případy však vyšetření imunity nepatří.
   Existuje také vyhláška, kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, které jsou rovněž hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Z § 2 odst. 1 písm. c) bod 5 vyplývá, že obsahem preventivních prohlídek je rovněž zjištění zdravotního stavu před očkováním, což by bylo možné chápat i tak, že by mělo být zjištěno, jestli dítě není imunní.
   Je tedy zřejmé, že zákon počítá se zjištěním odolnosti vůči infekci jako důvodem pro neočkování. Zdá se nám tedy legitimní, aby rodiče mohli požadovat provedení vyšetření za účelem odolnosti z prostředků zdravotního pojištění. Praxe je však jiná, protože pojišťovny samozřejmě nemají zájem hradit něco navíc, nebo vyšetření hradí jen v případech lékařské indikace.
   Rodiče mohou v takovém případě vyšetření uhradit sami a případně se pokusit následně po pojišťovně tuto úhradu vymáhat, ale to už by záleželo na výkladu soudu v daném případě. Pokud však vyšetření nebude i přes žádost rodičů provedeno vůbec, těžko bude zjištěno, zda se dítě mělo nebo nemělo podrobit očkování.
   
   
4. Cizí nebo dvojí občanství nemá vliv na povinnost rodičů nechat dítě očkovat. Rozhodující je trvalý pobyt dítěte. I když dítě nemá trvalý pobyt v ČR, musí se podrobit očkování, pokud má přechodný pobyt nebo je oprávněno pobývat na území České republiky po dobu delší než 90 dnů.

Vaše Férová nemocnice

27.5.2009