dle znění zákona se povinné očkování proti žloutence typu B týká pracovišť, které jsou spojeny s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem. Mám k tomu pár otázek.

Lze blíže specifikovat konkrétní místo výkonu práce?

Pokud pracuji tedy v pečovatelské terénní službě a práce zahrnuje běžnou péči o klienta v bytě (bez zdravotnických zákroků), lze toto očkování odmítnout?

Může nadřízený argumentovat tím, že někteří klienti žijí v hygienicky nevhodných podmínkách?

Porušoval by zaměstnavatel zákon, pokud by v tomto případě vyšel vstříc přání podřízeného?

"Úmluva o lidských právech a biomedicíně" je v rozporu s daným zákonem. Je nad ním nadřazena?

Děkuji.

eva

Odpověď:

Dobrý den,

nejprve bychom se chtěli omluvit za zpoždění se zodpovězením Vašeho dotazu, které je způsobeno velkou vytížeností naší poradny.

Jak správně uvádíte, zákon stanovuje, vyhláška o očkování proti infekčním nemocem stanovuje, že se očkování proti hepatitidě B provede u osob, které pracují na pracovištích s vyšším rizikem vzniku infekčních nemocí. Jako tato pracoviště pak vyhláška specifikuje pracoviště chirurgických oborů, oddělení hemodialyzační a infekční, lůžková interní oddělení četně léčeben dlouhodobě nemocných a interní pracoviště provádějící invazivní výkony, oddělení anesteziologicko-resuscitační, anatomická, soudního lékařství, psychiatrická a pracoviště zdravotnické záchranné služby, dále pak domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem a azylové domy (§ 16 odst. 1 vyhlášky o očkování proti infekčním onemocněním). Očkování je povinné také pro studenty lékařské fakulty, či zdravotnické školy, dále pro pracovníky poskytující terénní nebo ambulantní sociální služby, pro příslušníky Vězeňské služby ČR, nebo pracovníky manipulující ve zdravotnických zařízeních s nebezpečným odpadem. Dále se očkování provede také u všech příslušníků integrovaného záchranného systému. Pro shrnutí se tedy jedná o pracoviště a pracovníky, kteří pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo v jedné ze složek integrovaného záchranného systému.

Vyhláška stanovuje jako jedno z pracovišť, kde je zvýšené riziko výskytu tohoto onemocnění také domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem a azylové domy. § 9 vyhlášky ale stanovuje, že proto, aby bylo očkování provedeno, je nutné, aby byly tyto osoby činné při vyšetřování a ošetřování fyzických osob, o něž mají pečovat. Dle našeho názoru by se výklad slova ošetřování pravděpodobně použil i na činnosti, které nejsou zdravotnickými zákroky, tedy i na Vámi zmíněnou běžnou péči o klienta. Bohužel tedy musíme konstatovat, že v případě, že by Vám zaměstnavatel vyšel vstříc a neočkoval by Vás, dopustil by se porušení této vyhlášky.

Co se týče Vašeho dotazu vztahujícímu se k Úmluvě o biomedicíně, mezinárodní úmluvy mají obecně aplikační přednost před zákonem, což vyplývá z čl. 10 Ústavy. Ústava konkrétně uvádí, že v případě, že je mezinárodní úmluva v rozporu se zákonem, použije se mezinárodní úmluva. Bohužel se však domníváme, že byste s touto argumentací v případě soudního sporu neuspěl.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

8.3.2018

zpět na přehled dotazů