Právní poradna pro pacienty
dotaz do poradny můžete vložit zdeDotaz:
hexacima 2+1
Dobrý den,
mám dotaz ohledně očkování Hexacimou. Syn byl očkován první dávkou v 15 týdnech (3,5 měsíce), druhou dávkou ve 20 týdnech (4, 5 m) a třetí dávkou ve 29 týdnech (6,5 měsíce). Po té jsem byla požádat o čtvrtou dávku v jeho 14 měsících, ale bylo mi řečeno, že je ještě brzy, po té jsem byla znovu v 15 měsících a opět mi bylo řečeno, že je brzy. Píchli mu tedy alespoň Priorix. V době, kdy bylo malému 17,5 měsíce, měl průjmy a horečky a v jeho 18 měsících měla lékařka dovolenou. Šla jsem tedy na očkování dnes (dnes je synovi přesně 19 měsíců) a bylo mi řečeno, že se očkuje pouze do 18 měsíců a že nemám mít obavy, protože je i tak chráněn. Nejsem si tím úplně jistá, protože všude se píše, že u schématu 2+1 musí být rozestup mezi 2. a 3. dávkou nejméně 6 měsíců. Syn je očkován po měsíci a pak po dvou. Čtvrtou dávku mi odmítli. Co s tím mohu dělat? Opravdu nemůže dostat čtvrtou dávku v 19 měsících? A je opravdu chráněn? Velice děkuji za odpověď Veronika
Veronika
Odpověď:
Dobrý den,
Očkování hexavalentní očkovací látkou, o kterém hovoříte, upravuje vyhláška o očkování proti infekčním nemocem. Ta stanoví, že očkování se má konat „v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně šest měsíců po podání třetí dávky. Čtvrtá dávka hexavalentní očkovací látky se podá nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.“
První, druhá a třetí dávka byly aplikovány u Vašeho dítěte v souladu s výše uvedeným právním předpisem. Aplikování čtvrté dávky má proběhnout nejméně šest měsíců po podání dávky třetí, a zároveň nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.
Ve vašem případě, kdy byl syn očkován třetí dávkou v 6,5 měsících věku, mohl být očkován kdykoliv mezi 12,5 měsíce věku až do 18-ti měsíců věku. Váš pediatr tedy pochybil, v případě, že odmítl očkovat Vašeho syna čtvrtou dávkou ve 14-ti a 15-ti měsících věku, a jeho zdůvodnění neočkování spočívalo pouze ve sdělení, že je brzy. Pokud by Vám sdělil i nějaké jiné důvody, např. že si myslí, že by očkování nyní neprospělo Vašemu dítěti v souvislosti s jeho vývojem nebo aktuálním zdravotním stavem, jeho postup by byl legitimní.
Ohledně Vašeho dotazu, zda nemůže být očkován Váš syn po dosažení 19. měsíce, vezměte prosím na vědomí, že zákon zde očkování dovoluje podání látky „nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte“ (viz. výše). Lékař by mohl provedení očkování nyní vnímat jako rozporné s vyhláškou, kdyby aplikoval čtvrtou dávku v 19-ti měsících věku. Je však možno nahlížet na vyhlášku způsobem, že stanovuje rámec povinného očkování, a zároveň neupravuje možnost očkovat dítě dalšími vakcínami.
Doporučujeme se dotázat Vašeho lékaře, zda se domnívá, že by očkování 4. dávky neprospělo zdraví Vašeho syna, např. že by zjistil u Vašeho syna nějakou kontraindikaci, že jej nechce očkovat 4. dávkou, a dále se informovat, jak bude na dítě pohlíženo, až budete v budoucnu potřebovat potvrzení, že se syn podrobil všem povinným očkováním, např. při zápisu do školky, či přihlášce na letní tábor. Lékař má povinnost s Vámi jako zákonným zástupcem Vašeho syna probrat lékařskou péči, včetně vysvětlení, z jakého důvodu neočkoval.
V souvislosti s Vaším dalším dotazem, zda je Váš syn opravu chráněn nám bohužel nezbývá než konstatovat, že to nemůžeme relevantně odpovědět, jelikož přesahuje oblast práva.
Co se týče očkování Priorixem, (které se používá proti spalničkám, zarděnkám, a příušnicím), se dle výše zmíněné vyhlášky má provést nejdříve první den 15. měsíce věku dítěte. V tomto případě lékař postupoval v souladu s právem, když naočkoval Vašeho syna v jeho 15-ti měsících věku.
S pozdravem,
Vaše férová nemocnice
15.9.2016
