Právní poradna pro pacienty

Několik let se léčím na psychiatrii. Ocitla jsem se v tíživé situaci - mám strach z lidí, trpím soc. fobií, úzkostně - depresivním syndromem a smíšenou poruchou osobnosti - mezi které patří i paranoidní rysy...Studovala jsem poslední ročník farmacie k čemuž patřila i 6 měsíční praxe v lékárně, tato praxe byla nad mé síly, nezvládala jsem každodenní kontakt s lidmi, navíc jsem dovršila 26 let a musela při škole pracovat jako uklízečka, psát diplomku...přestala jsem normálně fungovat a nebyla schopná usínat...moje psychiatrička na to několikrát nereagovala, psychiatr ke kterému jsem chodila rok na skupinové sezení mi narovinu řekl, proč ještě nemám invalidní důchod (na přechodnou dobu, než se se svou nemocí někam do práce zařadím). Po 5 měsících praxe jsem i přes zapnutý budík zaspala - poprvé mi má psychiatrička napsala omluvenku, podruhé mě vyhodila z ordinace...po dvou dnech, co to udělala jsem zaspala potřetí a s otravou léky jsem skončila na JIPce. Nesnášela jsem již psychiatry....asi po dvou měsících jsem ji napsala, že ji zabiju..a o měsíc později skočila z okna...k mé smůle jsem to s trvalými pohybovými následky přežila...bylo mně oznámeno, že mě má bývalá psychiatrička zažalovala za nebezpečné vyhrožování...napsala jsem ji omluvný dopis a jsem ve 12 měsíční zkušební době...omluvila jsem se jí a přiznávám, že to, co jsem napsala nebylo správné, ale nemohu se zbavit pocitu, že ona se ke také nezachovala dobře...chodím nyní k psychiatričce, která mi umí pomoci, vyslechne mě a nesedí jen u stolu a nepíše jen léky...bývalá psychiatrička mě nařkla z toho, že jsem ji vydírala s ID, přitom jsem jí to řekla jen jednou a to z nouze ( mým cílem bylo být normální a vystudovat VŠ a uplatnit se). Navíc jsem ji o tom řekla v roce 2016 a ID mi byl zpětně přiznán od roku 2014. Vše, co chci je věřit zase světu. Na můj omluvný dopis nezareagovala. Odmítala probační službu a mimosoudní vyrovnání...rok jsem žila ve strachu, jak to soud bude posuzovat a co bude dál, navíc půl roku jsem byla imobilní a upoutána s těžkými zlomeninami na lůžko...chtěla bych slyšet i její vyjádření a to, že příště se už nikomu dalšímu nic takového nestane. Potřebovala bych vědět, že i ona má kosek citu a některé věci si uvědomuje.