Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

Váš dotaz se týká odpovědnosti zdravotní sestry za vzniklou újmu. Z pohledu práva je potřeba rozlišit odpovědnost občanskoprávní a odpovědnost trestní. V případě občanskoprávní odpovědnosti se může jednat o zásah do osobnostních práv nebo o náhradu majetkové či nemajetkové újmy dle občanského zákoníku. Trestně právní odpovědnost se pak řídí trestním zákoníkem a typicky se v oblasti zdravotnictví jedná o trestné činy proti životu a zdraví. Každý zdravotnický pracovník je zavázán jednat tak, aby při poskytování zdravotních služeb nedošlo k újmě na zdraví. 

Nejprve k odpovědnosti občanskoprávní. Pokud jste jako zdravotní sestra v zaměstnaneckém poměru, odpovědnost nese vůči poškozenému Váš zaměstnavatel. Proti zaměstnavateli bude směřovat i případná žaloba. Zdravotní sestra tedy neodpovídá přímo poškozenému, ale v souladu se zákoníkem práce zde vzniká odpovědnost pracovněprávní. A to zdravotní sestry vůči jejímu zaměstnavateli. Obecně v případě odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli platí, že zaměstnavatel musí prokázat zavinění zaměstnance a možná výše požadované náhrady je limitována v souladu se zákoníkem práce. 

Trestněprávní odpovědnost se pak týká už samotného zaměstnance, tedy zdravotní sestry. Ta je odpovědná za skutek uvedený v trestním zákoníku spáchaný v souvislosti s výkonem zdravotnického povolání. Může se jednat jak o úmyslné trestné činy, tak o trestné činy nedbalostní, které jsou ve zdravotnictví častější. Typicky se jedná o ublížení na zdraví z nedbalosti nebo usmrcení z nedbalosti. V případě zdravotnických pracovníků se posuzuje, zda byl postup lege artis nebo nikoliv. Ne každé pochybení je v rozporu s lege artis, a i kdyby tomu tak bylo nemusí to ještě znamenat trestní odpovědnost.   

Co se týče otázky přesčasů, ve zdravotnictví se uplatňuje zvláštní režim práce přesčas. Je tedy možné se dohodnout na práci přesčas nad rámec přesčasových hodin. Zaměstnanec však nesmí být k výkonu dohodnuté přesčasové práce nucen, ani za odmítnutí jakkoliv sankcionován. O uplatnění takto dohodnuté přesčasové práce musí zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce písemně informovat příslušný orgán inspekce práce. Ani navíc dohodnutá přesčasová práce však nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, u zdravotnické záchranné služby pak v průměru 12 hodin týdně, a to v období činícím nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů). Pokud přesčasy činí ve Vašem případě více nebo jste se zaměstnavatelem nedohodla na přesčasové práci nad rámec, dopouští se Váš zaměstnavatel porušená zákoníku práce. Zákon dále stanoví, že jako kompenzace se zaměstnanci poskytne přednostně příplatek, náhradní volno jen v případě, že se na tom se zaměstnavatelem dohodli. Záleží tedy na dohodě se zaměstnavatelem, zda Vám poskytne příplatek nebo náhradní volno. V případě podezření na porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem můžete také podat podnět k provedení kontroly na příslušný inspektorát práce nebo na Státní úřad inspekce práce. 

Pokud Váš zaměstnavatel nepodniká žádná opatření, můžete se zkusit obrátit na odbory. Ty jakožto sdružení zaměstnanců mají za cíl prosazovat jejich zájmy a vyjednávat se zaměstnavatelem ohledně pracovních podmínek či výše mezd. Obrátit se můžete také na zřizovatele nemocnice, který udělil nemocnici oprávnění k poskytování zdravotních služeb. 

S pozdravem,

25.10.2017