Jak se může bránit člověk, který se domnívá, že nespáchal trestný čin, ale je z jeho spáchání obviněn Policií a státním zástupcem. Tedy bránit se poté, když je toto trestní stíhání proti jeho vůli zastaveno „pro nepříčetnost“ a je mu zamítnut protest proti zastavení stíhání. Obviněný, „nepříčetný“, chce být souzen, chce se bránit u soudu proti výroku státního zástupce v „Usnesení o zastavení stíhání“, že ten čin - zločin spáchal nepochybně (domnívám se, že státní zástupce nemá právo vydat sám takový verdikt o trestnosti) a pouze se obviněnému potrestání nedostane „pro nepříčetnost“ (což byl naprostý nesmysl a ten mohla prokázat revize posudku, který byl tím SZ také zamítnut, bez odůvodnění!!!). Má „nepříčetný“ právo být řádně souzen soudem? Má právo na spravedlivý soud? I kdyby byl „nepříčetný“? Z jakého zákonného důvodu si bere právo státní zástupce zamítnout odvolání proti zastavení stíhání a revizi posudku bez odůvodnění (stačí jako odůvodnění ta „objednaná nepříčetnost“, aby se SZ zbavil nepovedené kauzy). Má právo „nepříčetný“ na presumpci neviny, anebo musí strpět výrok státního zástupce v zastavení stíhání o tom, že čin, který spáchal je nepochybně trestným, aniž to vyslovil sám soud po zhodnocení důkazů „pro a proti“?

Odpověď:

Dobrý den,

dle zákona může státní zástupce zastavit trestní stíhání, nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení (buď policejní orgán nebo státní zástupce), jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí. Ve Vašem případě se tedy jednalo o státního zástupce. Dále zákon stanoví, že proti osobě znalce a jeho znaleckému posudku lze vznést námitky. Důvodnost takových námitek v přípravném řízení však posuzuje znovu státní zástupce. V případě, že nejsou tyto námitky uznány, je stanovena státnímu zástupci pouze povinnost informovat o svém rozhodnutí osobu, která tyto námitky vznesla. Není bohužel stanovena povinnost zdůvodnění.

Na druhou stranu trestní řád stanoví následující: Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Z toho vyplývá, že rozhodně nemůžete být brán jako pachatel trestného činu, kterému je pouze „odpuštěno“ pro nepříčetnost.

Vaše Férová nemocnice

9.9.2009

zpět na přehled dotazů