Dobrý den,

dne 19. 11. 2017 začala manželce pracovní neschopnost z důvodu bolesti bederní páteře. Léčení probíhá na neurologii a léčba také vyžadovala návštěvu lázní.

V době pobytu v lázních došlo k úrazu vymknutí levého kotníku, a proto byl léčebný pobyt ukončen.

Lékařka ji informovala o nutnosti ukončit pracovní neschopnost a protože OSSZ prodloužila čerpání podpůrčí doby poprvé do 14. 12. 2017, podruhé o dobu trvání lázeňského pobytu, který byl přerušen. Potřetí pouze o 5 dní s tím, ať si zažádá o částečný invalidní důchod.

Její lékařka trvá na ukončení prac. neschopnosti, i když není stále vyléčena.

Jak máme postupovat, když bude ukončena pracovní neschopnost a ona stále nemůže vykonávat svojí práci. Domnívám se, že by mohla být propuštěna z důvodu absence.

Jak je to s placením zdravotního pojištění a započítávání do důchodu?

Popřípadě na koho se obrátit.

Odpověď:

Dobrý den,

standardní situace dle účinné právní úpravy vypadá následovně. Lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost, i když nedošlo k obnovení pracovní schopnosti pojištěnce (§ 59, odst. 1, písm. b zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Je třeba poznamenat, že se musí jednat o stabilizovaný stav. Lékař by ji měl ukončit vzhledem k problémům s páteří, nikoliv kvůli kotníku, pokud léčba po úrazu ještě trvá.
Překážka v práci na straně zaměstnance (pracovní neschopnost) odpadla a zaměstnanec má povinnost nadále vykonávat práci. Pokud by došlo k absenci v práci, může sáhnout zaměstnavatel ke krajnímu prostředku k okamžitému zrušení pracovního poměru z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností vyplývající z právních předpisů (§ 55, odst. 1, písm. b zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Takový postup bych nicméně nedoporučoval, neboť při okamžitém zrušení nenáleží bývalému zaměstnanci podpora v nezaměstnanosti.

Vzhledem k délce pracovní neschopnosti a důvodnému předpokladu snížení pracovní způsobilosti může (a v některých případech i musí) podrobit zaměstnance mimořádné pracovnělékařské prohlídce a to i na vlastní žádost zaměstnance (§ 45, odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Na základě lékařského posudku je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci (§ 41, odst. 1, písm. a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Pokud takovou práci zaměstnavatel pro zaměstnance nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy. Ze stejných důvodů (pozbytí zdravotní způsobilosti) může být dána zaměstnanci výpověď se standardní výpovědní dobou dvou měsíců (§ 52 odst. e zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Zdravotní pojištění za zaměstnance během dočasné pracovní neschopnosti odvádí zaměstnavatel, není tedy hrazeno státem prostřednictvím státního rozpočtu jako v případě uchazečů o zaměstnání, žen na mateřské atd. (§ 7 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Pokud trvá pracovní poměr, je o mě jako zaměstnance postaráno.

Započítávání odvodů do veřejného důchodového pojištění v době pracovní neschopnosti patří mezi vyloučené doby, tzn. tato doba se nezahrne do vyměřovacího základu (§ 16 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), aby nedošlo ke snížení výsledné částky. Zákon tyto důvody chápe jako omluvitelné.

Z hlediska započítávání potřebné doby pojištění se pracovní neschopnost považuje za dobu normálně odpracovanou, pokud pracovní poměr trvá. Pokud pracovní poměr skončil a DPN vznikla neúmyslně buď ještě za něj, nebo v ochranné lhůtě považuje se tato pracovní neschopnost za tzv. náhradní dobu pojištění (§ 5 odst. 2, tamtéž).

Bližší informace o sociálním zabezpečení najdete na internetových stránkách ČSSZ, nebo na zřizované infolince ČSSZ (tel. číslo 800 050 248).

S pozdravem

Vaše Férová nemocnice

24.9.2018

zpět na přehled dotazů