Právní poradna Často kladené otázky Dokumenty ke stažení
 
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

Právní poradna pro pacienty

dotaz do poradny můžete vložit zde

Dotaz:

Pracovní úraz

Dobrý den,
před cca měsícem jsem měl pracovní úraz (zlomenina kůstky nártu). Na neschopence jsem byl měsíc a jeden den. Minulý týden jsem obdržel platbu na účet od státu, který mi vyplatil 3500,- Kč za pracovní neschopnost, firma mi dala výplatu 5500,-, dohromady to máte tedy 9 000,- kč za měsíc neschopenky, způsobené pracovním úrazem. Neplatí prosím stále, že pracovní úraz je placen 100% mzdy, která je tedy vyšší než obdržená částka? Na koho se mám obrátit, abych dostal své peníze?
Průměrnou mzdu měsíčně mám 12700,- z toho 1000,- pohyblivou část mzdy, s kterou při pracovní neschopnosti nepočítám ale i tak mi nejde do hlavy, že jsem dostal pouhých 9 000,-

Jak to vůbec funguje?Je to správně nebo se mám někam obrátit?

Děkuji mockrát

Klejzlik

Odpověď:

Dobrý den,

pokud jste byl v důsledku pracovního úrazu uznán práce neschopným, máte právo žádat po zaměstnavateli náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Tato náhrada činí rozdíl mezi Vaším průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší nemocenského. V případě, že jste v rozhodné době neodpracoval alespoň 21 dnů nebude brán v potaz průměrný výdělek, ale výdělek pravděpodobný. K výplatě výše uvedeného rozdílu u Vás ale zřejmě nedošlo, neboť pokud by byl pravděpodobný výdělek tak vysoký, jak říkáte, součet výše nemocenské a náhrady za ztrátu výdělku od zaměstnavatele plné výši Vašeho pravděpodobného výdělku neodpovídá.

Pravděpodobný výdělek počítá zaměstnavatel z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl nebo by zřejmě dosáhl od počátku rozhodného období. Přihlíží se přitom zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Kromě ztráty na výdělku je zaměstnavatel v rozsahu, v jakém za škodu odpovídá, také povinen poskytnout Vám náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, jakož i náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, např. náklady na léky nebo na rehabilitaci, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, náklady související s přibráním ošetřovatele, zvýšené náklady dietního stravování, náklady za jízdné k lékaři apod.

Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen s Vámi projednat bez zbytečného odkladu, přičemž náhradu je možno hradit peněžitým důchodem, tzv. rentou, lze ji však odškodnit i jednorázovou částkou na základě písemné dohody mezi Vámi a zaměstnavatelem. Pokud se Vám však se zaměstnavatelem nepodaří dohodnout, můžete náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti požadovat soudní cestou formou občanskoprávní žaloby.

O tom, jaká škoda Vám vznikla, se zpravidla dozvíte až v okamžiku, kdy Vám byla vyplacena poslední dávka nemocenského a kdy tedy můžete ztrátu na výdělku blíže specifikovat. Co se týče účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, nárok na jejich náhradu Vám vzniká okamžikem, kdy byly vynaloženy. Od této doby pak máte 2 roky na to, abyste svůj nárok uplatnil u soudu a byl Vám pravomocně přiznán.

Pokud se tedy výše finančních částek, které jste obdržel, nerovná v součtu Vašemu pravděbodobnému výdělku, měl byste se obrátit na svého zaměstnavatele a pokusit se s ním na vyplacení rozdílu dohodnout. V krajním případě, pokud by s Vámi danou částku nechtěl vyrovnat, můžete zvolit cestu občanskoprávní žaloby.

Vaše Férová nemocnice

29.10.2012

zpět na přehled dotazů

 
Tvorba webových stránek - Webdesign Brno Fotografie poskytla mediabanka isifa Image Service RSS