co se týče výše bolestného, je judikatura poměrně obsáhlá. Sama výše bolestného se již nehodnotí pomocí vyhlášky, jak tomu bylo dříve, ale na základě metodiky Nejvyššího soudu. Tato metodika není právně závazná, nicméně se jedná o prostředek k naplnění zásady slušnosti podle § 2958. Zároveň byla vydána k sjednocení rozhodovací praxe soudů.

Co se týče časové lhůty, do kdy musí lékař hodnocení vydat, judikatura mlčí. Podle všeho je tato otázka plně v kompetenci lékaře. Panuje ustálený právní názor, že ke zhodnocení bolestného je třeba odborných znalostí podle § 127 Občanského soudního řádu. Podle vyhlášky č. 123/2015 Sb. musí být lékař, který provádí hodnocení, být znalcem jmenovaným předsedou krajského soudu. Ze seznamu soudních znalců si vyberete znalce, a ten Vám vypracuje posudek. Cena vypracován posudku se určuje podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 432/2002 Sb. Seznam soudních znalců naleznete zde.

Má se za to, že lékař vystaví hodnocení bolestného, až poté, co se jeho stav podle jeho názoru stabilizuje na určité úrovni. Toto ustálení je ponecháno čistě na uvážení lékaře. Sama metodika Nejvyššího soudu říká: „Její praktická realizace vyžaduje dostatečně široké skutkové zjištění ohledně stavu pacienta doplněné o jeho odborné lékařské hodnocení tak, aby pro rozhodnutí soudu byl zajištěn dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný podklad, umožňující dosáhnout přiměřených proporcí mezi jednotlivými typy újem při současném zachování prostoru pro zohlednění individuálních okolností na straně poškozeného.“ Tato skutková zjištění si žádají čas a tento čas se u různých případů liší.

Přikládám judikát o bolestném a náhradě škody od Nejvyššího soudu zde.

takovéto je stanovisko Nejvyššího soudu a jeho judikatura, pokud se však podíváme do zákona o specifických zdravotních službách, uvidíme, že ten udává lhůtu pro vydání posudku o zdravotním stavu pacienta 10 dní. Toto ustanovení však může kolidovat s výše uvedeným stanoviskem Nejvyššího soudu a to v případě, kdy pacient požádá o vystavení posudku v době, kdy je stav jestě není ustálen.

Podle mého názoru v takovém případě může nebo dokonce musí lékař vydat vyjádření, ve kterém odmítne vydat posudek a svůj názor zdůvodní.

Nicméně náhrada bolestného je peněžitý nárok, který podléhá promlčení podle Občanského zákoníku. Obecná promlčecí lhůta je tříletá. Tedy bylo by tedy dobré, abyste do tří let od vzniku skutečnosti, která vedla k přiznání bolestného, podal žádost o jeho vyplacení.

Má rada je zkusit se domluvit s Vaším ošetřujícím lékařem na brzkém vydání hodnocení bolestného. Pokud odmítne, můžete podat stížnost zřizovateli zdravotnického zařízení, potažmo pokud stížnost bude tato odmítnuta, můžete podat stížnost správnímu orgánu, který vydal povolení ke zřízení zdravotního zařízení. To je k místně příslušnému Krajskému úřadu.

Navíc můžete vysvětlit vašemu lékaři, že pokud bude váš nárok na bolestné, kvůli jeho nečinnosti promlčen, můžete náhradu soudně požadovat po něm.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

26.7.2017

zpět na přehled dotazů