Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

co se týče Vašeho dotazu na vydání lékařského posudku, tak je lékařka povinna na žádost pacienta nebo oprávněné osoby vystavit lékařský posudek, kterým se osvědčuje zdravotní stav nebo zdravotní způsobilost (§ 42 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách).

Žádat může pacient - tedy Vaše matka nebo Vy, vystaví-li Vám matka plnou moc pro zastupování ve věci vyžádání si posudku. Pakliže by byla Vaše matka omezena na svéprávnosti pro svůj zdravotní stav, je oprávněnou osobou opatrovník jmenovaný soudem. Opatrovník by tedy také mohl jménem opatrovance požadovat po lékařce vystavení posudku o způsobilosti dítěte pro navrácení do kolektivu školky.

Pokud Vám lékař odmítne vystavit tento posudek, ačkoli je o to žádán, můžete situaci řešit následovně:

Můžete žádat lékařku, ať vám písemně potvrdí, že odmítá posudek vydat. Takovéto její prohlášení může být důležitým podkladem pro další řešení věci.

Jestliže Vám lékař do 10 pracovních dní od obdržení žádosti posudek nevydá, dopustí se správního deliktu. Na tuto situaci můžete upozornit krajský úřad, v jehož obvodu lékařka sídlí. Do podnětu stačí uvést všechny důležité skutečnosti a jednoznačně identifikovat lékaře, případně připojit výše zmíněné lékařčino písemné vyjádření.

Další možností je obrátit se se stížností na lékařku na krajský úřad. Návod na napsání stížnosti najdete zde. Pokud je však lékař zaměstnanec nějakého zdravotnického zařízení (nemá soukromou praxi), obraťte se se stížností nejprve na vedení zdravotnického zařízení (typicky nemocnici).

Další možností je, se obrátit se stížností na Českou lékařskou komoru, stížnost nesmí být anonymní a musí jasně vymezovat situaci a pochybení lékaře, kterého se dovoláváte.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že se snažíte získat podklad pro soudní rozhodnutí o omezení svéprávnosti. Nutno podotknout, že omezit svéprávnost může právě pouze soud. Vy nebo Vaše matka můžete pouze podat návrh, který podložíte lékařským posudkem. Je však možné tento návrh podat i bez takového posudku. V návrhu byste měla soudu vyložit informace o zdravotním stavu matky a proč se dovoláváte omezení svéprávnosti, případně proč by nedostačovalo mírnější opatření (§ 35 odst. 2 zákona o zvláštním řízení soudním).

Je pak na diskreci soudu, zda se rozhodne řízení zahájit. Soud může také sám vyslechnout lékaře a informovat se o zdravotním stavu dané osoby (§ 38 odst. 1 zákona o zvláštním řízení soudním).

Soud se totiž sám musí pokoušet zjistit, zda je omezení svéprávnost nutné a chránit tak zájmy osoby, o jejímž stavu se jedná.

Takovéto řízení je možno zahájit i bez návrhu tak, že soudu dáte pouze podnět, ale sama vymezíte, že nepodáváte návrh. V takovém případě nebudete účastnicí řízení.

V rozsudku o omezení svéprávnosti se vymezí rozsah, v jaké se způsobilost posuzovaného samostatně právně jednat omezuje, a popřípadě dobu, po kterou účinky omezení trvají (§ 40 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). V případě, že je Vaším záměrem léčba Vaší matky a s tím související hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, je nutné, aby byla Vaše matka omezena ve svéprávnosti i v této oblasti.

V případě, že by k omezení svéprávnosti nedošlo, je možné, aby Vaše matka nastoupila na léčení sama, jednalo by se tedy o dobrovolnou hospitalizaci.

Existuje také institut nedobrovolné hospitalizace. Ta však představuje ohromný zásah do osobní svobody člověka a je možné ji provést pouze ze zákonem stanovených důvodů. Tímto důvodem je například bezprostřední ohrožování sebe nebo svého okolí. Nedobrovolná hospitalizace musí být navíc potvrzena rozhodnutím soudu ve lhůtě 7 dní, jak stanovuje § 66 a násl. zákona o zvláštním řízení soudním.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

1.3.2018