Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

informace v našem manuálu pro pediatry "Jak úspěšně zvládnout poskytování péče nezletilému" jsou stále aktuální, neboť právní úprava se nijak v tomto ohledu nezměnila. Odkazujeme tedy plně na něj a na platnu právní úpravu.

Podle vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, je registrující lékař v oboru praktické lékařství pro děti a dorost povinen zajistit všeobecné preventivní prohlídky dětí již od narození, nikoli tedy až od věku 72 hodin. Dále se ve vyhlášce uvádí, že první všeobecná preventivní prohlídka novorozence se provádí zpravidla do dvou dnů po propuštění z nemocnice, a to, pokud je to možné, v jeho vlastním sociálním prostředí, tedy formou návštěvní služby. Ze slova zpravidla vyplývá, že se pamatuje na výjimky, kdy je nutné postupovat jinak. Mezi tyto výjimky jistě patří právě situace, kdy dítě nebylo po porodu standardně hospitalizováno, neboť se narodilo doma nebo bylo z nemocnice propuštěno dříve.

Dětský lékař pro děti a dorost má u novorozenců narozených mimo zdravotnické zařízení povinnost provést novorozenecký screening, jak je uvedeno v „Metodickém návodu k zajištění celoplošného novorozeneckého laboratorního screeningu" vydaném Ministerstvem zdravotnictví.

Je tedy zřejmé, že povinnost dětského lékaře převzít dítě ihned po narození do péče a jeho povinnost se souhlasem rodičů provést prohlídku doma a též se souhlasem rodičů provést novorozenecký screening, je dostatečně legislativně upravena. Tato úprava vyplývá i z práva dítěte na zdraví, které je ukotveno jak v Listině základních práv a svobod, tak i v občanském zákoníku.

V případě, že lékař bez právního důvodu odmítne přijetí dítěte po porodu doma, mohou rodiče na lékaře podat stížnost, a to k více institucím. Zde naleznete vzory stížnosti pro odmítnutí přijetí dítěte, i když ve vzoru je uveden jiný důvod odmítnutí (přístup rodiče k očkování), podstata stížnosti je stejná - stížnost k České lékařské komoře, stížnost ke krajskému úřadu, stížnost ke zdravotní pojišťovně, stížnost z důvodu diskriminace k veřejnému ochránce práv (u této stížnosti by ve Vašem případě byl zakázaný důvod diskriminace rovněž světonázor, neboť volba porodu doma je jistě založena na světonázoru rodičů). Za neoprávněné odmítnutí přijetí do péče hrozí lékaři pokuta od krajského úřadu až do výše 300 tisíc korun a žaloba za zásah do práva dítěte na zdraví a práva na zdravotní péči.

Při projednávání stížností na lékaře by ovšem mohlo dojít k důkazní nouzi, neboť lékař by mohl následně tvrdit, že vás odmítl z jiných důvodů, zejména z důvodu překročení své kapacity, což by byl zákonný důvod odmítnutí. Takže by pak již bylo jen tvrzení proti tvrzení, že to tak nebylo. Proto doporučujeme oslovit lékaře s žádostí o zajištění péče prokazatelným způsobem, optimálně telefonicky s použitím nahrávacího zařízení v telefonu, kdy nejprve položíte dotaz, zda má volnou kapacitu a bere nové pacienty, a teprve v případě kladné odpovědi vysvětlíte, že jde o převzetí dítěte po porodu doma. Na základě judikatury soudů nemusíte mít s tímto nahráváním hovoru souhlas lékaře a nahrávku následně můžete použít při podání stížnosti nebo případně žaloby.

V Vašim doplňujícím dotazům:

Pediatrička musí mít vybavení k takovým úkonům, které po ní vyžadují právní předpisy. Vzhledem k tomu, že dle koncepce zdravotní péče je u dětí narozených doma povinna provést novorozenecký screening, je zřejmé, že k tomu musí mít vybavení. Pokud takové vybavení nemá, pak si ho musí zajistit, jinak není schopna poskytovat péči v rozsahu standardní péče. V případě, že lékařka odmítne vyšetření provést, pak je to opět důvod ke stížnostem či k podání žaloby.

Již neexistuje systém tzv. "spádových" lékařů a přijatelnou vzdálenost místa pobytu si posuzuje každý lékař sám. Ovšem pokud by Vás odmítli všichni lékaři s poukazem na vzdálenost místa pobytu, pak je třeba se obrátit na zdravotní pojišťovnu, která je povinna Vám péči zajistit a domluvit se smluvním lékařem. Vzdálenost místa pobytu tedy může být záminkou pro odmítnutí přijetí dítěte do péče. Abyste ovšem předešla použití této záminky lékařem, je opět dobré se nejprve telefonicky zeptat, zda má volnou kapacitu a zda bere pacienty z obce xxx. Pokud lékař řekne, že ano, pak těžko bude následně po vyjasnění situace s porodem doma zdůvodňovat, že vzdálenost místa pobytu je příliš velká. 

V případě, že lékař tvrdí, že mu výkon (např. novorozenecký screening, návštěvu po porodu doma apod.) pojišťovna neproplatí, pak doporučujeme obrátit se na pojišťovnu s dotazem, zda tuto péči hradí. S největší pravděpodobností Vám pojišťovna odpoví, že ano, neboť skutečně jde o péči hrazenou v plném rozsahu z veřejného zdravotního pojištění.

Máte pravdu, že metodické doporučení, návod nebo pokyny nejsou právně závazné jako zákon nebo vyhláška. Nepřípustné je, aby metodické doporučení nařizovalo občanu něco, co mu zákon neukládá. V případě poskytovatelů zdravotní péče napojených na systém veřejného zdravotního pojištění je to ovšem podle našeho názoru jinak. Zdravotničtí pracovníci jsou povinni poskytovat péči tzv. "lege artis" a právě různá metodická doporučení mohou být pomůckou k interpretaci tohoto pojmu. Pokud má tedy novorozenec právo na zdraví a na preventivní zdravotní péči, pak tomu odpovídá povinnost jeho ošetřujícího lékaře tuto péči ve standardním rozsahu zajistit. A tento rozsah péče právě může být vyložen pomocí různých metodik.

Ultrazvuk ledvin nepatří mezi neodkladná vyšetření, ale jde o preventivní péči, kterou jsou rodiče oprávněni odmítnout, stejně jako např. novorozenecký screening. Možnost rodičů odmítnout screening uznává i Ministerstvo zdravotnictví na svém webu  o novorozeneckém screeningu. Pediatr rozhodně nemůže podmiňovat přijetí dítěte do péče poskytnutím souhlasu s určitými výkony, neboť pak by vůbec nešlo o svobodný souhlas, jak zákon vyžaduje.

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv

23.4.2013