Dobrý den, v květnu jsem za pomoci umělého oplodnění úspěšně otěhotněla a zanedlouho přišly potíže s příjmem stravy a po nějaké době mě manžel odvezl do nemocnice na kapačky, v nemocnici si mě nechali na pozorování a podaly mi lék degan 3 krát denně a po posledním jsem dostala alergii, kterou doktor jinými léky odvolal. Druhý den mě pustili domů a já jsem šla po týdnu ke své doktorce, která mě řekla, že plod již nemá srdeční akci, a dobu úmrtí odhadla na ten den, kdy jsem brala tyto léky (degan), o kterých jsem se dozvěděla, že jsou v prvním trimestru zakázány. Mám nárok na náhradu škody atd..? Děkuji za odpověď

Gabriela

Odpověď:

Dobrý den,

nejdříve mi dovolte Vám jménem Ligy lidských práv říci, že nás velmi mrzí, co Vás potkalo. Chápeme, že se ocitáte v bolestné situaci, a doufáme, že Vám naše odpověď pomůže.

Je ovšem třeba dodat, že v naší poradně jsou pouze právníci, nikoli lékaři, tedy nemůžeme jednoduše říci, zda s jistotou lékař, případně zdravotní zařízení pochybilo.

Nejdříve než začnete situaci jakkoli řešit, doporučujeme si pořídit kopii zdravotní nemocnice, kterou u tohoto poskytovatele máte. Poskytovatelem je v takovýchto případech zpravidla sama nemocnice, která péči zajišťuje, tedy si u ní vyžádejte kopii zdravotní dokumentace. Na to máte právo podle § 65 odst. 1 zákona o zdravotních službách. Dokumentace Vám v případě sporu může posloužit jako důkazní prostředek, a zároveň se tak budete chránit před její případnou protiprávní změnou.

Poté doporučujeme se obrátit se zdravotní dokumentací na jiného lékaře, případně soudního znalce, a požádat ho o vyjádření, zda byl postup poskytovatele zdravotní péče řádný nebo zda mohlo dojít k pochybení. Seznam znalců naleznete zde.

V této věci by bylo dobré i pokusit se získat písemné vyjádření k postupu poskytování zdravotní péče od lékařů, kteří podle vás pochybili, aby své konání zdůvodnili.

Jak už jsme výše uvedli, v naší poradně nejsou lékaři, tedy nemůžeme sami říci, zda bylo pochybeno, podáním Deganu. V příbalovém letáku je skutečně napsáno, že nesmí být užíván ženami v prvním trimestru těhotenství. Ovšem je možné, že vedlejší účinky tohoto léku byly zastaveny lékem jiným. Případně, že lékař měl jiný závažný důvod vám určit právě tento lék. V této věci byste si tedy měla vyžádat vyjádření jiného odborného lékaře nebo soudního znalce, jak jsme výše uvedli.

Dospějete-li k názoru, že poskytovatel skutečně pochybil, můžete samozřejmě požadovat po poskytovateli náhradu škody (náklady léčení, cenu zákroku IVF, atd.) a nemajetkovou újmu (bolestné a usmrcení plodu - což je klasifikováno jako těžká újma na zdraví). Náhradu újmy a škody je možné vyžadovat jak soudně, tak se pokusit dospět k mimosoudnímu řešení.

V případě, že by poskytovatel měl zájem řešit situaci mimosoudně, můžete uzavřít dohodu o vypořádání, případně vést mediaci. Ovšem tady je třeba podotknout, že výše náhrady, kterou může nemocnice mimosoudně poskytnout je zpravidla nižší než částka, které se můžete domoci soudní cestou.

V případě, že byste se rozhodla pro vyrovnání formou soudního řízení, doporučujeme se nechat zastoupit ve věci advokátem, který se na tuto oblast práva specializuje. Vybrat advokáta si můžete ze seznamu České advokátní komory, viz zde.

Pro bližší informace o mediaci a soudním řešení sporu vám mohou pomoci informace, na naší stránce. Naleznete zde informace o lhůtách, právech, které máte a další užitečné informace.

Další možností jak postupovat, je samozřejmě podat stížnost. Tu můžete směřovat přímo poskytovateli (nemocnici), správnímu orgánu, který poskytovateli udělil oprávnění poskytovat zdravotní služby, případně České lékařské komoře.

Stížnost se směřuje přímo poskytovateli. Stížnost sice může být podána i telefonicky, ale doporučujeme ji provést písemně pro možnost použít ji jako důkaz v případném sporu. Stížnost by měl prověřit zpravidla ředitel nemocnice a zašle pacientovi své vyjádření. Stížnost musí být vyřízena do 30 dnů (případně může být lhůta prodloužena o dalších 30 dnů, je-li k tomu závažný důvod).

Nebude-li stížnost zodpovězena, nebo nebudete s odpovědí spokojena, můžete se obrátit na správní orgán, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Tím může být krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany - záleží na konkrétním poskytovateli.

Poslední možností je při řešení formou stížností je se obrátit se stížností na konkrétního lékaře přímo na Českou lékařskou komoru. Stěžovat si lze na neetické nebo neodborné jednání lékaře, a to do 1 roku od doby, kdy k němu došlo. Konkrétní postup naleznete na stránkách České lékařské komory.

Ke stížnostem je třeba poznamenat, že nejsou určeny k vymáhání náhrady škody a nemajetkové újmy, ale jsou určeny ke sjednání nápravy a zamezení neodborného a nedůstojného zacházení s pacienty. Je třeba říci, že můžete vymáhat soudní nebo mimosoudní cestou a zároveň podat stížnost (jejíž úspěch, případně neúspěch by mohl být ve sporu podstatným argumentem).

Na závěr považujeme za důležité vás informovat, že na smrt plodu dopadá i právo trestní, kdy podle § 122 trestního zákoníku, se jedná o těžkou újmu na zdraví, za kterou hrozí podle § 159 odnětí svobody na 2 až 8 let. Tedy můžete zvážit i podání trestního oznámení.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

7.3.2018

zpět na přehled dotazů