Právní poradna Často kladené otázky Dokumenty ke stažení
 
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

Právní poradna pro pacienty

dotaz do poradny můžete vložit zde

Dotaz:

Dárcovstí embryí

Dobrý den,

ráda bych zjistila, jak přesně jsou zákonem stanoveny podmínky darování nadbytečných embryí, které už pár nechce využít k vlastnímu umělému oplodnění. Došlo v tom od roku 2009 ke změnám?

Je (a případně zda byl v r. 2009) přesný den odběrů ke zjištění případných chorob u dárců stanoven zákonem, nebo je v kompetenci centra pro asistovanou reprodukci?

Je možné provést genetické testy dodatečně, a které genetické nemoci zabraňují dárcovství? Kdo je prosím v tomto pro centra asistované reprodukce kontrolním orgánem?

Děkuji velmi za Vaši odpověď

Jany

Odpověď:

Dobrý den,

v roce 2011 byla původní právní úprava asistované reprodukce nahrazena zákonem č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách. Podle §9 zmiňovaného zákona pár, který nehodlá použít embrya pro své další umělé oplodnění, může na základě písemného souhlasu anonymně darovat jinému neplodnému páru, anebo může udělit souhlas s použitím nadbytečných embryí k výzkumu podle zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.

Podle §10 toto darovaní je neadresné a zcela anonymní: “ Poskytovatel, který je oprávněn provádět metody a postupy asistované reprodukce, je povinen zajistit zachování vzájemné anonymity anonymního dárce a neplodného páru a anonymity anonymního dárce a dítěte narozeného z asistované reprodukce.“

Zákon přiznává v §11 na základě žádosti dárci  účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním zárodečných buněk anebo embryí. Praxe je v této oblastí taká, že dárci centrům asistované reprodukce své náklady nijako neprokazují,  ale centra poskytuji paušální náhradu za náklady spojené s darováním, výší této odměny centra asistované reprodukce obvykle zveřejnují na jejích webových stránkách.

Co se týče chorob, jejichž přítomnost se u dárců zjišťují, tak v současností se podle vyhlášky 422/2008 Sb.  povinně testuje přítomnost virových chorob, konkrétně: HIV, hepatitidy typu B, hepatitidy typu C a syphilis, v případě jiného darovaní než mezi partneři se u dárců spermatu provádí také vyšetřeni Chlamydia trachomatis.

Za jistých okolností se provádí vyšetření i na zjištění přítomnosti jiných virových chorob, zejména malárie, cytomegaloviru, Trypanosomi cruzi alebo HTLV.

Podle původního znění vyhlášky účinném v roku 2009 krevní testy museli neplodné páry podstoupit opakovaně při každém darovaní někdy i několikrát ročně. Tyto podmínky se v roce 2012 novelou vyhlášky změnily, a to zejména z důvodu jejich vysoké finanční náročnosti. V současnosti se krevní testy provádí v průběhu 3 měsíců před prvním odběrem zárodečných buněk. V případě vícenásobného odběru zárodečných buněk se delší krevní musí provádět jenom v případě, uplynutí 24 měsíců od prvního krevního testování. (tiskovou zprávu ministerstva k novele naleznete zde)

Zákon výslovně neustanovuje, výčet genetických chorob, které by znamenaly nemožnost provedení asistované reprodukce. V rámci předimplantačné  genetické diagnostiky, teda ještě před vložením embrya do dělohy, poskytovatel zdravotní péče zjišťuji přítomnost vážných genetických chorob (to které to jsou je však už otázkou spíše na lékaře v obore genetika jako na právníka) v případě pozitivního nálezu se takovéto embryo do dělohy nevkládá. Taktéž v průběhu těhotenství se může vykonat genetický screening, který v případě pozitivního nálezu umožnuje  do 24 týdne umělé přerušení těhotenství. Jestliže by navzdory genetické diagnostice došlo k porodu dítěte s vážnou genetickou chorobou (která měla být odhalena, ale pochybením zdravotníků nebyla) daný pár má možnost na v současnosti velmi diskutovanou wrongful birth žalobu se domoct škody od poskytovatele zdravotnické péče u soudu.

Na téma wrongful life a wrongful birth žalob doporučujeme článek od Adama Doležala Wrongful life, wrongful birth žaloby – etické a právní úvahy a článek od Tomáše Doležala Úvod do problematiky "wrongful birth" a "wrongful life" žalob. Kontrolu poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti asistované reprodukce zabezpečuje dle §107 zákona o zdravotních službách Ministerstvo zdravotnictví.

S pozdravem

Vaše Férová nemocnice

31.8.2016

zpět na přehled dotazů

 
Tvorba webových stránek - Webdesign Brno Fotografie poskytla mediabanka isifa Image Service RSS