21.6.2010Pražské matriky postupovaly nepřiměřeně vůči matkám po porodu doma

K tomuto závěru dospěla zástupkyně veřejného ochránce práv při prošetřování stížnosti maminky, která v říjnu 2008 plánovaně rodila doma s porodní asistentkou. Otec novorozence narození oznámil matričnímu úřadu a předložil i tiskopis „hlášení o narození“, vyplněný a podepsaný porodní asistentkou. Matrikářkám to ale nestačilo a vydání rodného listu podmiňovaly potvrzením gynekologa o porodu a potvrzením pediatra o prohlídce novorozence, přestože ani jeden u porodu přítomen nebyl a nemohl tedy potvrdit ani místo, ani přesné datum narození dítěte.

Pražské matriky po dohodě s magistrátem dlouhodobě odmítaly uznávat tiskopisy vyplněné porodními asistentkami s odůvodněním, že na základě své registrace nebyly oprávněné poskytovat zdravotní péči během porodu. Na druhou stranu hlášení ze strany lékaře, byť by matce poskytl péči až po porodu, přijímaly jako spolehlivé a nesporné.

Podle zástupkyně ombudsmana je porodní asistentka poskytovatelkou zdravotní péče a je stejně jako lékař či porodnice oprávněna a zároveň i povinna vyplnit tiskopis o narození dítěte pro účely zápisu do matričních knih. Je tomu tak bez ohledu na to, zda má porodní asistentka platnou registraci k poskytování péče během porodu. Postačí, že má oprávnění poskytovat péči následně po porodu, což v daném případě porodní asistentka měla.

Zástupkyně veřejného ochránce práv poznamenala, že matriční úřady v Praze se nechaly vtáhnout do sporů mezi odpůrci a příznivci tzv. plánovaných domácích porodů. Neopodstatněným ukládáním povinností rodičům dítěte se snažily řešit otázku domácích porodů a jejich vedení porodními asistentkami, které k tomu nemají plnou registraci. Závěrem šetření bylo zjištění, že matriční úřad postupoval v rozporu s principy dobré správy, konkrétně principem přiměřenosti. Požadavek maminky na vyslovení omluvy a proškolení úředníků matriky shledala zástupkyně oprávněným.